AUSPITZ Rudolf 1837–1906
Rudolf AUSPITZ | |
Narození | 7. 7. 1837 |
---|---|
Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
Úmrtí | 8. 3. 1906 |
Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
Povolání | Potravinář |
Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, s. 146 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/39759 |
AUSPITZ, Rudolf, * 7. 7. 1837 Vídeň (Rakousko), † 8. 3. 1906 Vídeň (Rakousko), cukrovarnický podnikatel, národohospodář, politik
Pocházel ze vzdělané moravské rodiny, jeho předkové byli rabíny. Děd založil 1833 v Brně továrnu na výrobu jemných látek a otec c. k. velkoobchod Samuel Auspitz ve Vídni. Studoval nejdříve matematiku na vídeňské technice, poté přírodovědu v Berlíně a Paříži, kde se od 1858 začal věnovat studiu národohospodářství. 1863 zřídil v Rohatci u Hodonína cukrovar, ke kterému 1882 přikoupil hraběcí cukrovar Chorinských v Bzenci. Od 1871 byl poslancem moravského zemského sněmu (s přestávkami do 1900) za Kyjov, kde zastupoval stranu německých liberálů a stal se členem několika hospodářských výborů. 1873–79 a 1888–92 získal poslanecký mandát do říšské rady za mikulovský volební obvod, v prosinci 1892 pak za brněnskou obchodní komoru (do 1903). Od 1900 zasedal ve vídeňském izraelitském kulturním předsednictvu. Obhajoval zásady volného trhu, stavěl se proti všeobecnému hlasovacímu právu a podílel se na zavádění nových daní (mj. daň z budov, z lihovin). Inicioval též vytvoření nového zákona o cukrové dani (spočíval ve zdanění hotového výrobku a měl přinést Rakousku velké zisky). Zastával funkci generálního rady Rakousko-uherské banky; byl rytířem císařského rakouského řádu železné koruny 3. třídy, členem c. k. centrálního spolku cukrovarnického průmyslu.
D: Untersuchungen über die Theorie des Preises (Leipzig 1888, společně s R. Liebenem); další bibliografie in: ÖBL 1, s. 38.
L: Heller 1, s. 1n., 4, s. 1n.; Knauer, s. 15n.; W. Kosch, Biographisches Staatshandbuch 1, 46n.; E. Kutschera, Der Centralverein für Rübenzuckerindustrie in der österreichisch-ungarischen Monarchie, Wien 1904; NDB 1, s. 458n.; NÖB 8, s. 37n.; ÖBL 1, s. 38; Wininger 1, s. 192; BL 1, s. 33.
Jiří-Joseph Veselý