BÖHME Horst 1909–1945
| Horst BÖHME | |
| |
| Datum narození | 24. 8. 1909 |
|---|---|
| Místo narození | Obercolmnitz (Německo) |
| Datum úmrtí | 1945 |
| Místo úmrtí | |
| Povolání | Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 19. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/83201 |
.gif)
BÖHME, Horst, * 24. 8. 1909 Obercolmnitz (Německo), † 1945 ?, policejní úředník
Pocházel z rodiny řezníka. Po vyučení se stal automechanikem a speditérem, provozoval vlastní dodavatelskou firmu v Drážďanech. Od mládí byl členem nacionalisticky orientovaných spolků a absolvoval kursy paramilitárních složek. 1. 3. 1933 vstoupil do NSDAP a do SS. Po krátké činnosti celního úředníka byl v září 1933 přidělen úřadovně gestapa v Drážďanech, kde se vypracoval na přednostu úřadovny bezpečnostní policie (SP). Stejnou funkci pak zastával i v Kielu. V srpnu 1939 byl přeložen do protektorátu Čechy a Morava, kde působil jako zástupce velitele a od 1940 jako velitel bezpečnostní policie (SP) a bezpečnostní služby (SD). V této funkci byl nadřazen i šéfům pražského gestapa a německé kriminální policie, a náležel tak k nejvýznamnějším představitelům represivních orgánů nacistické okupační moci. Byl schopným a nacismu zcela oddaným funkcionářem, pověstným mimořádnou arogancí a brutalitou. Po příchodu Reinharda Heydricha do Prahy koncem září 1941 náležel k jeho nejbližším spolupracovníkům. 29. 10. 1941 byl povýšen na SS-Standartenführera. Po atentátu na Heydricha měl výrazný podíl na represích vůči českému obyvatelstvu, mj. na popravě mužů v Lidicích a na zničení obce. V září 1942 byl z Prahy odvolán. Stal se velitelem bezpečnostní policie ve Východním Prusku, od ledna 1943 do srpna 1944 velel zvláštním zajišťovacím jednotkám v zápolí východní fronty. Od listopadu 1944 působil v Hlavním říšském bezpečnostním úřadě v Berlíně. O jeho dalších osudech není nic známo. 1954 byl soudně prohlášen za mrtvého k 10. 4. 1945.
Jan Novotný
Literatura
- J. Čvančara, Někomu život, někomu smrt. Československý odboj a nacistická okupační moc 1941–1943, 1997, s. 24 a passim (rejstřík)
- J. Fidler, Atentát. Malý biografický slovník, 2002, s. 34n.
- E. Klee, Das Personenlexikon zum Dritten Reich. Wer war was vor und nach 1945, Frankfurt am Main 2003, s. 60.
Reference