BAŤA Tomáš 1876–1932

	Tomáš BAŤA
Narození	3. 4. 1876
Místo narození	Zlín
Úmrtí	12. 7. 1932
Místo úmrtí	Otrokovice
Povolání	Odborník kožeděl. nebo gumárenského průmyslu‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 273-274
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/40436

BAŤA, Tomáš, * 3. 4. 1876 Zlín, † 12. 7. 1932 Otrokovice, podnikatel v obuvnickém průmyslu

Pocházel z rodiny s obuvnickou tradicí. Byl mladším bratrem Antonína B. (1874–1908) a starším bratrem Jana Antonína B. (1898–1965). Vyučil se obuvníkem a krátce pracoval v otcově obuvnickém závodě v Uherském Hradišti, kde měl na starosti prodej výrobků. 1894 založili spolu se starším bratrem Antonínem a sestrou Annou ve Zlíně vlastní obuvnickou firmu vyrábějící valašské prošívané houněné boty. Měli dílnu na zlínském náměstí, většinou se však jejich podnik opíral o domáckou práci. Firmu vedli zpočátku oba bratři společně, když 1895 starší Antonín nastoupil tříletou vojenskou službu, převzal Tomáš dočasně celé řízení podniku. V červnu 1900 se závod přestěhoval z náměstí do nově vybudované tovární budovy u zlínského nádraží. 1904 odjel Tomáš B. na zkušenou do ciziny a pracoval v amerických, britských a německých továrnách na obuv. Získal bohaté zkušenosti, které využil k rozvoji zlínského závodu. Provedl reorganizaci pracovních operací a prosadil řadu technických novinek. Tehdy také zavedl mechanický pohon pracovních strojů parním strojem. Po onemocnění bratra Antonína 1905 vedl Tomáš B. již celou firmu sám. Za první světové války získal rozsáhlé dodávky pro armádu a podstatně rozšířil výrobu i provozy. Po válce se prosadil díky reklamou dobře podchycenému zlevňování obuvi za deflační krize roku 1922. Od té doby firma rychle zvětšovala odbyt, rozšiřovala výrobu a popularita B. jako úspěšného podnikatele rychle rostla. Vedle nových výrobních hal budoval síť prodejen a opraven obuvi. 1928 měla firma osm tisíc zaměstnanců a prodala devět milionů párů bot. Díky její výrobní a exportní expanzi získalo Československo 1928 světové prvenství ve vývozu obuvi, které si, s výjimkou roku 1930, udrželo až do mnichovského diktátu. Firma T. & A. Baťa se podílela 55 % na celkovém československém vývozu obuvi. B. se stal největším podnikatelem v československém lehkém průmyslu a svými výrobky, orientovanými na široké vrstvy obyvatel, pronikal do všech částí světa. Celní překážky obcházel zřizováním továren v cizích zemích.

V průběhu dvacátých let prováděl v několika vlnách technickou modernizaci a racionalizaci svých továren, 1927 zavedl proudovou výrobu na běžícím pásu, která výrazně zvýšila produktivitu i intenzitu práce. Hlavní příčina jeho úspěchů tkvěla však ve vynikající, o vědecké metody se opírající organizaci práce v celém podniku i v jednotlivých provozech. B. zavedl vertikální organizaci výroby, samosprávu dílen a jejich spoluúčast na zisku. Důkladným propracováním pracovních postupů i pracovních úkonů dosáhl vysokého využití pracovní doby a v tehdejších poměrech maximální intenzity a efektivnosti práce zaměstnanců. Tomu odpovídaly i vyšší mzdy než v ostatních firmách lehkého průmyslu. Své zaměstnance oslovoval spolupracovníci a vyžadoval od nich všestrannou spolupráci. Zavedl jejich účast na zisku, která závisela na kvalitě a kvantitě práce. Ve své době nebývalou pozornost věnoval přípravě pracovníků firmy – 1925 zřídil Baťovu školu práce s internáty. Z ní vycházeli odborně zdatní a iniciativní pracovníci, kteří představovali významnou položku v B. podnikatelské strategii. S rozmachem podniku stavěl nejen nové moderní tovární haly ve Zlíně a pomocné provozy v Otrokovicích, ale dal pro své zaměstnance vystavět 1 800 úsporných, na svou dobu však moderně koncipovaných a zařízených domků. Dále vybudoval ve Zlíně školy, nemocnici a kulturní zařízení. Mimořádnou pozornost věnoval B. také obchodní propagaci. Odborové organizace ve svém podniku netrpěl. B. expanze při prodeji obuvi těžce postihla menší živnostníky, vedla k likvidaci desetitisíců drobných obuvníků. To však byla objektivní tendence doby, kterou B. postup výrazně urychlil. 1931 přeměnil B. dosud rodinnou firmu v akciovou společnost, v níž byl nadále generálním ředitelem i předsedou správní rady. Kvůli nastupující hospodářské krizi a odbytovým obtížím od 1929 více investoval v cizině a zřizoval tam sesterské společnosti. 1931 získal svolení Národní banky československé pro volné nakládání s devizami. První sesterskou společnost Deutsche Schuh AG založil již 1929 v Německu, v následujících letech pak další v Polsku, Švýcarsku, Švédsku, Nizozemí. Všechny zahraniční sesterské společnosti úzce spolupracovaly s mateřskou společností ve Zlíně. Počátkem třicátých let představoval podnik Baťa největší obuvnický koncern v Evropě s rozsáhlými výrobními provozy, koželužnami, vedlejšími provozy v ČSR a také několika továrnami a obchodními společnostmi v cizině. Celkem měl třicet tisíc zaměstnanců a patřil mezi největší podniky v Československu. Uprostřed zápasu s důsledky světové hospodářské krize B. zahynul při havárii letadla, krátce po startu na obchodní cestu do Švýcarska. Po jeho tragické smrti se do čela firmy postavil jeho nevlastní bratr Jan Antonín B. Zásluhou svého neobyčejného talentu, organizačních schopností a houževnatosti se Tomáš B. vypracoval z drobného obuvníka na nejvýznamnějšího a ve světě nejznámějšího podnikatele meziválečného Československa.

D: Reorganisace obuvnictví, 1931; Úvahy a projevy, 1, 1932.

L: J. Pagáč, T. B. a 30 let jeho podnikatelské práce, 1926; A. Cekota – K. Klaudy, Baťa – Wort und Tat, 1936; D. Čipera, T. B. (1876–1932), 1942; B. Lehár, Dějiny Baťova koncernu, 1960; M. Ivanov, Sága o životě a smrti Jana B. a jeho bratra Tomáše, 1998 (1. vyd.); J. Geršlová – M. Sekanina, Lexikon našich hospodářských dějin, 2003, s. 40.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Vlastislav Lacina

Sourozenci Baťovi (zleva Anna, Tomáš, Antonín)
Hrob Tomáše Bati na Lesním hřbitově ve Zlíně