BABEL Kurt 1897–1968

Z Biografický slovník českých zemí
Kurt BABEL
Datum narození 10. 10. 1897
Místo narození Legnica (Polsko)
Datum úmrtí 20. 2. 1968
Místo úmrtí Praha
Povolání Představitel stran nebo hnutí po r. 1848‎
Redaktor nebo žurnalista‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 159–160. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/39838

BABEL, Kurt, * 10. 10. 1897 Legnica (Polsko), † 20. 2. 1968 Praha, novinář, politik, účastník 2. odboje

Pocházel ze Slezska. Po dokončení obecné a měšťanské školy se vyučil tesařem. V osmnácti letech byl odveden a zúčastnil se jako voják bojů v první světové válce. 1916 se dostal na následující tři roky do ruského zajetí. Po návratu zužitkoval své zkušenosti z předchozího působení v odborářském hnutí a záhy spoluzaložil první železničářskou buňku KSČ na nádraží v Chomutově, kde 1920–28 pracoval. Poté několik měsíců zůstal bez zaměstnání, ale již 1929 byl zvolen poslancem KSČ do Národního shromáždění – Parlamentu ČSR a působil v této funkci až do 1936. Současně spolupracoval s odborovým časopisem Zájmy železničářů. V první polovině 30. let se aktivně podílel na organizaci dělnických a hornických stávek např. v Mostě a Frývaldově. Od května 1935 do podzimu 1938 byl prvním tajemníkem OV KSČ v Teplicích- Šanově, kde se intenzivně podílel na antihenleinovské kampani. V témž roce absolvoval jednoměsíční ústřední školu ÚV KSČ. Koncem 1938 emigroval do Anglie, kde se stal spolu s dalšími německými antifašisty členem celobritské organizace KSČ (tzv. Beuerova skupina). Koncem léta 1945 se vrátil do ČSR a začal působit jako politický pracovník ÚV KSČ a jako člen tzv. Antify (do počátku 50. let jediný organizační subjekt československých Němců), byl také funkcionářem Ústřední rady odborů (ÚRO). Tam se zabýval politickou prací mezi Němci v ČSR. Od září 1951 se stal šéfredaktorem časopisu Aufbau und Frieden (později Prager Volkszeitung), v němž působil až do 10. 9. 1962, kdy podal žádost o rozvázání pracovního poměru ze zdravotních důvodů. Během své novinářské činnosti přispíval i do dalších novin a časopisů a do Československého rozhlasu. V duchu oficiální propagandy pozitivně hodnotil asimilaci německé menšiny do převažující české společnosti a současně zdůrazňoval třídní rovnost a proletářský internacionalismus. Za svou činnost byl 1955 vyznamenán Řádem republiky. Od 1959 byl členem ÚV Svazu československých novinářů a posléze v rámci svazu předsedou Klubu novinářů důchodců. Po odchodu do důchodu se až do svého úmrtí 1968 věnoval přednáškové činnosti, kulturně osvětové práci mezi československými občany německé národnosti a pracoval na svých memoárech.

Jan Gebhart

Literatura

Prameny

  • SÚA, fondy ÚV KSČ a Svaz československých novinářů.

Reference