BABRAJ Konrád 1921–1991
Konrád BABRAJ | |
Narození | 22. 4. 1921 |
---|---|
Místo narození | Michálkovice (Ostrava) |
Úmrtí | 26. 5. 1991 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání | Sochař nebo medailér |
Citace | Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 164-165 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/39859 |
BABRAJ, Konrád, * 22. 4. 1921 Michálkovice (Ostrava), † 26. 5. 1991 Brno, sochař
Na svou profesi se připravoval 1939–43 na Škole umění ve Zlíně. Absolvoval u prof. Vincence Makovského, s nímž 1947 odešel na Fakultu architektury VUT v Brně. Tam působil do 1950. Pro moravská města vytvořil řadu pomníků i volných plastik na tehdy vyžadovaná témata (Pamětní deska umučeným – Spytihněv, 1945; Portrét J. Kainara, 1952; Čest budovatelům NHKG, 1952; Památníky osvobození – Znojmo, 1953, Žďár nad Sázavou, 1954), které řešil víceméně popisným způsobem. Prokázal v nich ovšem schopnost monumentalizovat a prostorově komponovat figuru. Vedle sochařství se zabýval také scénografií (N. R. Nash, Obchodník s deštěm, 1967), keramickou tvorbou, malbou a kresbou, v nichž lépe vyjádřil vlastní přístupy a názory. Na obrazech, malovaných volným rukopisem, se B. věnoval portrétům, výjevům ze života Karla IV. i svérázným kompozicím, pohybujícím se mezi radostným žertem a zatrpklou sebeironií. 1954 se stal laureátem Státní ceny Klementa Gottwalda II. stupně, 1975 byl oceněn v soutěži k 30. výročí osvobození. S manželkou Olgou, rozenou Schickovou (1923–1993) se rozešel.
D: Památník Miloše Sýkory, Ostrava (1965); Rodina, Bohumín (1970); Prometheus, hotel Atom, Ostrava (1980). Zastoupen ve sbírkách MZM a Státní galerie Zlín; Samostatná výstava, Brno Dům pánů z Kunštátu (1971).
L: Toman 1, s. 31; Toman D, s. 21; SČSVU 1, s. 61; Z. Chmel, Galerie brněnských osobností 1, 1998; https://cs.wikipedia.org/wiki/Konr%C3%A1d_Babraj.
Tomáš Sekyrka
-
Pomník vojáků Rudé armády ve Žďáru nad Sázavou, 1954