BAKULE František 1877–1957
František BAKULE | |
Narození | 17. 5. 1877 |
---|---|
Místo narození | Lidmovice u Strakonic |
Úmrtí | 15. 1. 1957 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
Pedagog Hudební interpret |
Citace | Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 185 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/39972 |
BAKULE, František, * 17. 5. 1877 Lidmovice u Strakonic, † 15. 1. 1957 Praha, sbormistr, pedagog
Byl synem poměrně zámožné selské rodiny. Po maturitě na učitelském ústavu v Příbrami (1897) učil na malých venkovských školách, 1901–12 pak na Malé Skále u Turnova. Tam začal uplatňovat svou metodu výchovy dětí k tvořivosti vycházkami s výkladem, volným kreslením, diskusemi a rukodělnými pracemi (prosadil mj. nákup školních časopisů a jiných pomůcek). Jeho výchovné postupy získaly publicitu. 1912 vystoupil v Praze s dětským pěveckým sborem a 1913 ho povolal MUDr. Rudolf Jedlička jako výkonného ředitele a učitele do soukromého ústavu, který založil v Praze pro děti s ochromenými končetinami. Jedlička se snažil propojit léčbu s výchovou k soběstačnosti postižených dětí a k posílení jejich společenského sebevědomí. B. k tomu používal umělecké aktivity. 1919 založil B. obdobný vlastní ústav a v něm 1920 zřídil dětský pěvecký sbor (Bakulovi zpěváčci), kam přibíral vedle chovanců i pražské děti bez domova. 1922 podnikl se sborem zájezd do USA a po velmi dobrém kritickém ohlasu získal řadu pozvání na vystoupení v Evropě při zasedáních odborných pedagogických grémií, kde přednášel o svých metodách. Zvláště ve Francii měla jeho práce značný ohlas. V Čechách koncertoval 1928 a 1930–33, kdy pro nemoc zanechal činnosti. Uskutečnil přes 3 000 vystoupení, z toho více než 300 v zahraničí, asi 80 sborových skladeb natočil na gramofonové desky. Po 1948 byly jeho metody opuštěny, k jejich studiu se pedagogika vrátila po roce 1990. B. vycházel z předpokladu, že estetickou výchovou, porozuměním umění a silnými estetickými prožitky je možné ovlivnit vztah člověka k životu i jeho sebehodnocení. Vysoká kvalita jeho dětského sboru inspirovala skladatele ke spolupráci a k pořizování úprav sborové tvorby, vhodných pro dětské hlasy.
L: OSND 1/1, s. 406; HS 1, s. 43; V. Gregor, F. B. a jeho dětský sbor, 1982; F. Faucher, F. B., Paris 1998, česky jako F. B., enfant terrible české pedagogiky, 1999 (se soupisem literatury); B. Titzl, To byl český učitel, 1998 (se soupisem literatury); Tomeš 1, s. 39; A. Burešová, Kleine Kantaten in tschechischen Werken für Kinderchöre im vergangenen Jahrhundert, in: Acta Univ. Palackiane Olomucensis, Philosophica – Aesthetica 24, 2001, zvl. s. 51n; https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Bakule.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jitka Ludvová