BALATKA Antonín 1895–1958

Antonín BALATKA
Narození	27. 10. 1895
Místo narození	Královské Vinohrady (Praha)
Úmrtí	25. 6. 1958
Místo úmrtí	Brno
Povolání	Hudební skladatel‎ Hudební interpret‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 190-191
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/39994

BALATKA, Antonín, * 27. 10. 1895 Královské Vinohrady (Praha), † 25. 6. 1958 Brno, dirigent, hudební skladatel

Vystudoval v Praze učitelský ústav a krátký čas působil jako učitel. 1914–17 studoval na Pražské konzervatoři varhany u Antonína Elšlégra a teorii u Karla Steckera, 1917–19 navštěvoval kompoziční třídu Vítězslava Nováka, u něhož absolvoval Klavírním triem e moll. Během studií korepetoval v pěvecké škole Marie Pivodové. První angažmá získal v opeře v Lublani, kde působil deset let (1919–29) postupně jako korepetitor, kapelník a režisér. Zasloužil se o propagaci české tvorby ve Slovinsku a získal zkušenosti pro další dirigentskou kariéru. V Lublani nastudoval cyklus českých oper (Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta, Dalibor; Antonín Dvořák: Rusalka; Leoš Janáček: Její pastorkyňa) a českou hudbu zařazoval na symfonické koncerty. Uvedl tam také svůj balet Z jitřní země (Iz jutrovo dežele, 1927), vyučoval na konzervatoři a uplatnil se i publicisticky. 1929 se stal šéfem opery (od 1932 také dramaturgem) Zemského divadla v Brně, kde naopak uváděl jihoslovanský repertoár (světovou premiéru opery Jakova Gotovace Morana, 29. 11. 1930), slovanská díla, mj. Ženitbu Modesta Petroviče Musorgského (1935), české novinky Osvalda Chlubny, Bohuslava Martinů, Rudolfa Karla aj. Dirigoval však také první provedení Wagnerova Siegfrieda v češtině (16. 4. 1931). Během války doprovázel na koncertech sólisty brněnské opery a přispíval články do Lidových novin (1942–45). V letech 1945–49 byl správcem brněnské opery, po 1948 (kdy na Pražském jaru řídil Janáčkovu Věc Makropulos) však ze zdravotních důvodů dirigentskou dráhu ukončil. 1947 se stal jedním ze spoluzakladatelů Janáčkovy akademie múzických umění, na níž od 1951 jako docent vyučoval. Nadále publikoval články o hudbě (Hudební rozhledy, Lidové noviny).

D: scénické: opera Svaté jaro (libreto Vladimír Kantor, komponováno 1942, neprovedeno), balet Z jitřní země (premiéra 1927 Lublaň); scénické hudby William Shakespeare: Hamlet, Othello, Jak se vám líbí (pro Národní divadlo v Lublani); Alois Jirásek: Lucerna; Václav Kliment Klicpera: Hadrián z Římsů; Aristofanes: Mír; Johann Wolfgang von Goethe: Faust aj.; sbory: ženský sbor Tkadlena zpívá (Františka Semeráková, 1950); mužský sbor Lidice (1950), smíšený sbor Jihočeské zpěvánky (1940) aj.; komorní: Klavírní trio e moll (1919), Suita pro flétnu, klarinet a fagot (1927); dále písně, filmová hudba, různá aranžmá a úpravy (mj. Mozartova Malá noční hudba pro klavír); literární (výběr): K šedesátinám Ludvíka Kundery, in: Hudební rozhledy 4, 1951, s. 33; Janáček ve Slovinsku, in: tamtéž 7, 1954, s. 649; Sedmdesát let opery českého divadla v Brně, in: tamtéž 7, 1954, s. 921; Za Otou Zítkem, in: tamtéž 8, 1955, s. 539.

L: OSND 1/1, s. 409; HS 1, s. 43; Postavy brněnského jeviště 1884–1989, díl 1., 1979–1984, s. 73; Enciklopedija Jugoslavije 1, Zagreb 1955; Leksikon jugoslavenske muzike 1, Zagreb 1984; https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Balatka.

P: Archiv města Brna; MZM Brno, Oddělení dějin hudby, osobní fond.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Vlasta Reittererová