BARŠA Josef 1894–1935/1936

Josef BARŠA
Narození	27. 1. 1894
Místo narození	Hostěnice u Pozořic
Úmrtí	1935/1936
Místo úmrtí	? Sovětský svaz
Povolání	Představitel stran nebo hnutí po r. 1848‎ Nakladatel nebo vydavatel‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 221
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/137525

BARŠA, Josef, * 27. 1. 1894 Hostěnice u Pozořic, † ?1935/36 ? (Sovětský svaz), politik, vydavatel

Pocházel z rodiny domkaře Antonína B. v Hostěnicích. Vyučil se tkalcem. Již počátkem 20. let pracoval v proletářské tělovýchově a působil jako předseda buňky KSČ v Sivicích u Pozořic. 1921 se v Pozořicích oženil s Marií Prstkovou, s níž bydlel v Sivicích a měl dvě děti. 1923 vystoupil z katolické církve. 1925 absolvoval komunistické školení v Moskvě. Na krajské konferenci KSČ byl 1929 zvolen do nového krajského vedení jako zástupce textilních dělníků z firmy Weiss-Hannak v Brně. V tomto podniku rovněž od 1926 předsedal závodnímu výboru jako zástupce Rudých odborů. Později se stal členem krajského byra, které mu svěřilo péči o Rudé odbory. Ve volbách do poslanecké sněmovny Národního shromáždění (1929) získal v brněnském volebním kraji mandát za KSČ. Vystupoval s projevy v plénu sněmovny, pracoval v jejím rozpočtovém a živnostensko-obchodním výboru, interpeloval členy vlády.

Jako člen krajského vedení KSČ byl úředně majitelem a vydavatelem brněnské Dělnické Rovnosti od 1. září 1931 (č. 184) do 2. srpna 1932 (č. 180). Nejednalo se ovšem o původní noviny, Rovnost se tiskla převážně z matric Večerníku Rudého práva. Pražské a brněnské stránky se od sebe lišily jen graficky.

1929–32 se B. pravidelně účastnil zakázaných táborů lidu, schůzí, průvodů, deputací a veřejných protestů hlavně proti nezaměstnanosti v Brně, zajížděl i na Boskovicko, Blanensko, Znojemsko, Třebíčsko, Žďársko, do Prostějova, Rakvic, Přerova, Frýdku a Žiliny. Tuto jeho činnost sledovala brněnská policie, která B. úředně napomínala za pobuřující a státu nepřátelské výroky, několikrát ho zatkla a vypracovala proti němu řadu trestních oznámení. Sněmovna vydala B. k trestnímu stíhání pro zločin veřejného násilí a 14. 3. 1932 byl odsouzen k šesti měsícům těžkého žaláře. Odvolání i stížnost Nejvyšší soud zamítl. Volební soud poslanecké sněmovny zbavil B. poslanecké imunity a 26. 11. 1932 i mandátu. B. měl být obžalován a souzen pro řadu dalších přečinů podle zákona na ochranu republiky. Vedení KSČ rozhodlo odeslat ho do Sovětského svazu, kam odešel v červenci 1932. Několik let údajně pracoval v textilní továrně. Ověřené zprávy o jeho dalších osudech končí 1935. Zemřel na neznámém místě za nezjištěných okolností. Za mrtvého byl prohlášen 31. 12. 1950 usnesením Okresního soudu ve Slavkově u Brna ze dne 7. 8. 1952 čj. M 33/47.

L: Dělnická Rovnost – Moravská zemská knihovna Brno, sign. Nov-126. 942; O. Franěk, Pomoc Klementa Gottwalda v boji za bolševisaci KSČ na Brněnsku v letech 1928–1929, in: ČMM 72, 1953, s. 8n.; V. Peša – M. Laichman – Z. Štěpánek, Z dějin KSČ na Brněnsku, 1962, s. 80n.; L. Wichs, Třicátá léta na Brněnsku, 1965, s. 35n.; J. Kubíček, Komunistický tisk na Moravě a ve Slezsku v letech 1921–1938, in: ČMM-SMM 86, 1967, s. 71n.; týž, Bibliografie moravskoslezských komunistických časopisů 1921–1938, in: Slezský sborník 66, 1968, s. 101; týž, Padesát let komunistického tisku na Moravě, 1974, s. 40n.; O. Franěk, Bojem zvítězila, 1975, s. 87; týž, Josef Juran poslanec a senátor KSČ, 1979, s. 51n.; Šli před námi (red. O. Franěk, T. Drybčáková), 1981, s. 88n.; Jižní Morava 21, sv. 24, 1985, s. 311 (H. Příleská).

P: MZA Brno, Kniha narozených a pokřtěných [fara Pozořice] obec Hostěnice sv. XI., s. 237, poř. č. 2 (kde správné datum naroz.); Archiv PČR Praha.

Gustav Novotný