BARTOŠ Josef 1861–1926
Josef BARTOŠ | |
Narození | 28. 10. 1861 |
---|---|
Místo narození | Malé Přílepy u Berouna |
Úmrtí | 9. 8. 1926 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
Potravinář Překladatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 248 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/40292 |
BARTOŠ, Josef, * 28. 10. 1861 Malé Přílepy u Berouna, † 9. 8. 1926 Praha, spisovatel, překladatel, ředitel cukrovaru
Reálné gymnázium zakončil v Praze 1879 maturitou. Ve studiích pokračoval na České vysoké škole technické. Začal s pozemním stavitelstvím, ještě v prvním roce ale přestoupil v letním semestru na obor stavby strojů. Ve školním roce 1880/81 byl zapsán na IV. odboru technické chemie. Z oboru složil 17. 10. 1881 první zkoušku s vyznamenáním. Ke druhé státní zkoušce se zde již nepřihlásil a odešel pracovat do potravinářského průmyslu. Ve své občanské profesi dosáhl místa ředitele cukrovaru.
Literatuře se počal věnovat 1893, kdy především časopisecky publikoval překlady. Orientoval se na francouzskou moderní prozaickou tvorbu. V následujících letech zaznamenal úspěch knižním vydáním svých románových překladů Zolova Zaživa pohřben 1894 a 1896 Trilby Daphne du Maurier. V tvorbě překladatele sázel na dobově osvědčené a oblíbené autory. Z francouzštiny přešel záhy na anglickou literaturu, jíž se intenzivně věnoval v letech 1901–13 i jako vydavatel populární knižnice Anglická knihovna. Úspěchu dosáhl díly Roberta Louise Stevensona Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda (1900), Jamese Matthewa Barrieho Sentimentální Tommy (1902), Vybranými povídkami Rudyarda Kiplinga (1904) a také Zlatým věkem Kennetha Grahama (1908). Vedle dvou děl Giovanniho Boccaccia přeložených z italštiny se v polovině dvacátých let proslavil překladem prací o životním a profesním úspěchu od Henryho Forda Fordovy ideály (1924) a devítisvazkovými autobiografickými memoáry téhož autora Můj život a dílo (1924).
L: LČL 1, s. 148; SDLČ, s. 496; OSND 1/1, s. 463; KSN 1, s. 437.
Marcella Husová