BARTUŠKA Josef 1898–1963

Josef BARTUŠKA
Narození	28. 5. 1898
Místo narození	Rozovy (Temelín – Lhota pod Horami)
Úmrtí	9. 10. 1963
Místo úmrtí	Rudolfov u Českých Budějovic
Povolání	Pedagog‎ Spisovatel‎ Redaktor nebo žurnalista‎ Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 256-257
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/40337

BARTUŠKA, Josef, * 28. 5. 1898 Rozovy (Temelín – Lhota pod Horami), † 9. 10. 1963 Rudolfov u Českých Budějovic, básník, výtvarný umělec, pedagog

Narodil se v učitelské rodině. Otec Josef B. vyučoval zprvu v Borovanech, pak se 1904 stal řídícím učitelem v Úsilném u Českých Budějovic. Tam také 1904–09 navštěvoval B. obecnou školu. Nižší reálné gymnázium studoval 1909–12 v Českých Budějovicích a od 1913 pokračoval na učitelském ústavu. Po maturitě 1917 působil jako pedagog na různých místech: zprvu na obecné škole v Českých Budějovicích (1917–21), pak pod vedením otce v Úsilném (1921–24) a do 1930 v Českých Velenicích. Pak byl přeložen do obecné školy Vráta u Českých Budějovic. Koncem školního roku 1942 byl jmenován ředitelem pětitřídní obecné školy v Rudolfově (do 1951, kdy po sloučení s osmiletou měšťanskou školou se stal zástupcem ředitele). 1924 vstoupil do sociální demokracie, 1942 mu bylo ministerstvem školství zakázáno literárně a výtvarně působit a jeho knihy byly zničeny. 1945 se opět přihlásil k sociální demokracii, 1948 přešel v rámci slučovací akce se svou manželkou, ředitelkou mateřské školy v Rudolfově, do KSČ.

Do literatury vstoupil jako básník ovlivněný dílem Jiřího Wolkera. Verše prvotiny Velikonoce (1919) vyrůstaly z vize jednotného, dobrého, krásného světa. V rozmezí dvacátých až čtyřicátých let prošel ve svém díle, čítajícím bezmála dvě desítky knižně vydaných básnických sbírek, mnoha vývojovými proudy meziválečného období české literatury od Nezvalova poetismu až po Holanovu metaforičnost. Báseň Zahradník (1933) doprovodil vlastními uměleckými fotografiemi. Tíhl k avantgardismu, byl inspirován Bauhausem, surrealismem a estetikou nové věcnosti. Jako fotograf byl pokračovatelem Jaromíra Funkeho. Vytvářel stínové fotografie i fotogramy a koncem 20. let také jednoduché typizované figurativní grafiky, v nichž vliv konstruktivismu spojil se sociálním cítěním. Po stránce umělecko-výtvarné se B. šíře uplatnil především jako redaktor budějovického časopisu „linie“, který 1931–36 redigoval a kolem něhož soustředil stejnojmennou avantgardní skupinu regionálních umělců, a formoval její fotografickou sekci Fotolinie. (Do souvislostí českého avantgardního umění bylo B. dílo zařazeno až po výstavách Česká fotografie 1918–1938 [Moravská galerie 1981], Linie, barva, tvar [Praha 1988] a po samostatné retrospektivní výstavě v Brně téhož roku.) Mnohostrannost B. výtvarného nadání se projevila i v edicích katalogů k výtvarným výstavám v Českých Budějovicích či ve vlastních pracích o výtvarném umění Grafika (1936, s Oldřichem Nouzou) a Výtvarné umění v jižních Čechách (1949). Redigoval řadu krajských časopisů, psal a vydával drobné tisky regionální jihočeské poezie, připravoval rozhlasová pásma, byl činný jako autor her pro děti i jako divadelní ochotník. Ve středu jeho zájmu byla především výtvarná výchova dětí (spoluredigoval časopisy Kreslíme, Předškolní výchova, Výtvarná výchova, Vedoucí pionýrů aj). Jako ředitel školy Rudolfov-Veska požádal od dubna 1959 o penzionování na vlastní žádost a v prosinci téhož roku podstoupil operaci obou očí. 1975 přinesl posmrtně vydaný výbor z B. básnického odkazu Rytíř české řeči i průřez autorovým celoživotním grafickým, kresebným a fotografickým dílem.

D: výstavy: samostatná: 1988 Brno; kolektivní: 1937 Praha, 1937, 1981 Brno, 1989 Houston; Český modernismus. H. Rousová ed. Linie, barva, tvar (kat. výstavy, Praha 1988, s. 36n.); J. Valach, J. B. Výběr z díla (kat. výstavy, Brno 1988).

L: Fr. Götz, Mladí básníci, in: Národní osvobození 27. 3. 1924; Š. Civiš, J. B., in: Rozpravy pedagogické fakulty v Českých Budějovicích 1969; LČL 1, s. 151; S. Cífka, Básnické dílo J. B., in výbor: J. B.: Rytíř české řeči, 1975; Kulturní adresář, 1934; totéž, 1936 (chybné datum narození jako i v jiných příručkách); KSN 1, s. 439; SČSVU 1, s. 106; J. Kunc, Česká literární bibliografie. 1945–1963, 1, 1963; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 379; Encyklopedie českých a slovenských fotografů, 1993.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová

• 

  Dětská hra, 30. léta 20. století