BARVITIUS Karel Josef 1864–1937
Karel Josef BARVITIUS | |
![]() | |
Narození | 9. 12. 1864 |
---|---|
Místo narození | Německý (Havlíčkův) Brod |
Úmrtí | 23. 3. 1937 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
Nakladatel nebo vydavatel Mecenáš nebo organizátor hudebního života |
Citace | Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 262 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/40357 |
BARVITIUS, Karel Josef, * 9. 12. 1864 Německý (Havlíčkův) Brod, † 23. 3. 1937 Praha, nakladatel
Po maturitě v rodišti studoval práva v Praze, přitom se soukromě věnoval hudbě. 1897 založil v Praze obchod hudebními nástroji a sklad pian, 1914 hudební vydavatelství, v němž se věnoval zejména instruktivní literatuře a popularizaci díla B. Smetany ve snadných úpravách pro amatéry, z nichž mnohé sám pořizoval pod pseudonymem K. Brodský. V edičních řadách Barvitiova edice a Gloria vyšlo přes 2 000 titulů. Po vzniku Československa vydával hudebniny s vlasteneckou tematikou (vlastní Upomínka na Smetanův cyklus Má vlast pro klavír v lehkém slohu, 1918; Hymny Slovanů a spřátelených národů, 1920; Od Šumavy k Tatrám, národní zpěvník česko-slovenský s nápěvy pro školu a dům, 1921, ad.). Přeložil z němčiny Stručnou lidovou školu hry na mandolinu pro samouky A. Alberta (1923) a pro pedagogické potřeby zkompiloval Malý hudební slovník (1920). Zasloužil se o publikaci významných děl české instruktivní a pedagogické literatury tím, že vydal učebnice nástrojové hry Františka Kociána (housle, 1917, 1925), Viléma Kurze (klavír, 1921), Jana Buriana (violoncello, 1921) ad. Po první světové válce s ním spolupracoval jeho syn Karel B. (1893–1949), který studoval varhany na pražské konzervatoři. 1913/14 byl ředitelem kůru v Praze-Podolí, pak vstoupil do závodu svého otce a vedl ho do znárodnění 1948, přičemž zachoval jeho zaměření. Napsal několik menších kompozic.
L: Naučný slovník aktualit 1938, 1938, s. 31; Hudební zpravodaj 3, 1934, č. 10, 6, 1937, č. 3 a 4; Pazdírek, s. 43n.; HS 1, s. 61n.
Jitka Ludvová