BECH Václav 1877–1936

Václav BECH
Narození	23. 10. 1877
Místo narození	Lounky u Roudnice nad Labem
Úmrtí	7. 12. 1936
Místo úmrtí	Brno
Povolání	Hudební interpret‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 339
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/40727

BECH, Václav, * 23. 10. 1877 Lounky u Roudnice nad Labem, † 7. 12. 1936 Brno, kontrabasista, pedagog

Pocházel z rodiny kapelníka. Hudebně nadaný B. studoval 1891–97 hru na kontrabas a skladbu na konzervatoři v Praze. Po absolutoriu byl 1900–01 angažován jako koncertní mistr nástrojové skupiny kontrabasů operního orchestru ve Štýrském Hradci a zároveň vyučoval na hudební škole. 1901–02 krátce působil v České filharmonii a 1902–05 ve Varšavské filharmonii. Pohostinsky hrál v orchestru hudebních slavností v Bayreuthu. 1906–14 se stal koncertním mistrem orchestru carské opery v Petrohradě a na carské konzervatoři učil také kontrabasovou hru. V této době vystupoval jako renomovaný interpret na koncertech mj. v Rusku, Polsku a ve Finsku. Po vzniku ČSR nejprve krátce hostoval v orchestru pražského ND, s nímž podnikl umělecké turné do Paříže a do Londýna. Již v létě 1919, kdy byl na doporučení Leoše Janáčka jmenován uměleckým šéfem opery dirigent František Neumann, nabídlo B. brněnské ND trvalé angažmá koncertního mistra kontrabasů ve svém operním orchestru (1919–36). Zároveň byl jmenován profesorem nově otevřené Státní konzervatoře v Brně, kde vyučoval hru na kontrabas. Z jeho žáků vynikl Julius Ventruba.

B. upravil Mozartův fagotový koncert, Marcellovy sonáty, Bachovy violoncellové sonáty, prováděl i transkripce a psal fantazie pro kontrabas.

D: Technické studie pro kontrabas, 1909 (něm. Leipzig 1910); Škola pro kontrabas, 1925.

L: Výroční zpráva Státní konzervatoře v Brně, 1928/29, s. 53; KSN 1, s. 473; OSND 1/1, s. 509; HS 1, s. 70.

Evženie Dufková