BELCREDI Egbert 1816–1894

	Egbert BELCREDI
	;
Datum narození	2. 9. 1816
Místo narození	Jimramov u Žďáru nad Sázavou
Datum úmrtí	11. 10. 1894
Místo úmrtí	Brno
Povolání	Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu‎; Představitel stran nebo hnutí po r. 1848‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 349. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/40764

BELCREDI, Egbert, * 2. 9. 1816 Jimramov u Žďáru nad Sázavou, † 11. 10. 1894 Brno, velkostatkář, politik

Pocházel ze starého šlechtického rodu původem z italské Lombardie. Právo inkolátu v Království českém měli jeho příslušníci od 1769. Rodina vlastnila panství Jimramov (1778–1948) a Líšeň (1819–1948). B. byl nejstarším synem Eduarda hraběte B. (1786–1838) a Marie rozené hraběnky z Fünfkirchenu (1790–1860). Jeho bratr Richard (1823–1902) dosáhl funkce předlitavského ministerského předsedy. 1848 se B. oženil s Kristinou hraběnkou Nostic-Rieneckovou, s níž neměl žádné potomky. Zpočátku se věnoval vojenské kariéře. Vojsko opustil 1845 v hodnosti rytmistra jezdeckého pluku a začal spravovat svůj majetek. Soustavně se vzdělával v hospodářství, politice, historii a geologii. Od 1846 zasedal v moravském zemském sněmu a patřil k čelním představitelům opozičního stavovského hnutí. Kritizoval vládu za přehlížení stavů při vydávání zákonů a odsuzoval byrokratickou správu státu. 1848 se zúčastnil poselství moravského zemského sněmu, které žádalo u Windischgrätze o milost pro vzbouřenou Vídeň. Později řadu svých předbřeznových názorů opustil. V padesátých letech prosazoval reformu zemské správy, pro niž požadoval pravomoc povolovat daně, schvalovat a rušit zákony, podíl na kontrole hospodaření státu, právo stížnosti vůči úředníkům. Postupně se vypracoval na jednoho z vůdců konzervativní moravské aristokracie a 1860 stál u vzniku listu Vaterland, který se stal tribunou šlechtických konzervativních kruhů. Po pádu tzv. neoabsolutismu byl od 1861 opět poslancem moravského zemského sněmu a od 1879 poslancem říšské rady. Společně s hrabětem Bedřichem Sylva-Tarouccou předložil 1870 městské radě v Brně první verzi Hansenova projektu na vybudování reprezentativního českého kulturního a společenského střediska. 1868 byl zvolen předsedou Matice moravské, 1870 předsedou brněnské Katolicko-politické jednoty, Moravské orlice a prvním předsedou představenstva Akciové společnosti Besedního domu (později Matice Besedního domu) v Brně. Byl spoluzakladatelem kláštera sester řádu Karla Boromejského v Líšni. Podporoval vzdělání a usiloval o zlepšení národního školství.

Miloš Hořejš

Dílo

Die katholisch conservative Partei in Deutschland und die orientalische Frage, Wien 1876.

Literatura

Heller 1, s. 4
OSN 3, s. 650
OSN 28, s. 95
ÖBL 1, s. 66
BL 1, s. 69
O. Hein, Der Experte des Grafen E. B. Porträt eines „Vereinigten Christen“, Wien 1889
H. Traub: Dějiny Matice Moravské, 1911, passim
týž, Ze života a působení E. B. K stému výročí jeho narození, in: Česká revue 1916–1917, s. 82n., s. 187n.
A. Okáč, Rakouský problém a list Vaterland 1860–1871, 2. sv., 1970, passim
J. Boček, Z deníků moravského politika v éře Bachově, 1976
R. Melville, Der mährische Politiker Graf E. B. (1816–1894) und die postfeudale Neuordnung Österreichs, in: Deutschland und Europa in der Neuzeit. Festschrift für Karl Otmar Freiherr von Aretin zum 65. Geburtstag, Bd. 2, Stuttgart 1988, s. 599n.
A. Okáč, Z veřejné činnosti a názorů moravského politika E. B. (1860–1894), in: ČMM 112, 1993, č. 2, s. 279n.

Prameny

pozůstalost v MZA Brno.

Reference