BELCREDI Ludvík Egbert Richard 1856–1914

Ludvík Egbert Richard BELCREDI
Narození	4. 2. 1856
Místo narození	Znojmo
Úmrtí	6. 9. 1914
Místo úmrtí	Líšeň (Brno)
Povolání	Představitel stran nebo hnutí po r. 1848‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 349
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/40765

BELCREDI, Ludvík Egbert Richard, * 4. 2. 1856 Znojmo, † 6. 9. 1914 Líšeň (Brno), velkostatkář, právník, politik

Byl jediným synem státního ministra a ministerského předsedy Richarda hraběte B. (1823–1902) a Anny, rozené von Welden (1834–1918). 1858 se oženil s Marií von und zu Frankenstein (1859–1938), s níž měl syny Egberta, Richarda, Karla, Jiřího Jindřicha a dceru Marii Annu. Po absolvování gymnázia v Kalksburgu u Vídně odešel B. studovat práva na univerzitu v Innsbrucku, kde 1879 promoval. Pak navštěvoval zemědělskou akademii ve Württembergu. Po studiích se věnoval politické dráze. Nedosáhl ovšem významu svého otce ani strýce Egberta (1816–1894). Stal se poslancem moravského zemského sněmu a přísedícím moravského zemského výboru. 1891–1901 a 1903–07 zasedal v říšské radě jako zástupce konzervativního velkostatku. 1910 byl jmenován c. a k. tajným radou. Od 1912 zastával funkci prezidenta zemské rady pro markrabství moravské. 1908 obdržel komturský kříž s hvězdou řádu Františka Josefa, od 1910 byl nositelem komandérského kříže papežského řádu svatého Řehoře Velkého. Spolu se strýcem Egbertem se podílel na vydávání listu konzervativních velkostatkářů Vaterland. O politické činnosti svého strýce a otce publikoval několik studií.

D: Fragmente aus dem Nachlasse des ehemaligen Staatsministers Grafen Richard Belcredi, in: Die Kultur. Vierteljahresschrift für Wissenschaft, Literatur und Kunst 7, Wien 1906.

L: Heller 1 (2. vyd.), s. 20n.; BL 1, s. 70; Knauer, s. 68; A. Okáč, Rakouský problém a list Vaterland 1860–1871, 2 sv., 1970; Z. V. Tobolka, Politické dějiny československého národa od roku 1848 až do dnešní doby, 1932–1937; O. Urban, Česká společnost 1848–1918, 1982, s. 478.

P: pozůstalost v MZA Brno.

Miloš Hořejš