BENEŠ František 1905–1971
František BENEŠ | |
![]() | |
Narození | 4. 10. 1905 |
---|---|
Místo narození | Kutná Hora |
Úmrtí | 20. 8. 1971 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | Historik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 386 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/40935 |
BENEŠ, František, * 4. 10. 1905 Kutná Hora, † 20. 8. 1971 Praha, archivář, historik
Vysokoškolská studia absolvoval v Praze, kde na FF UK vystudoval obor dějepis a zeměpis (1924–29). Studium zakončil doktorátem 1929. Dále ještě absolvoval jednoroční studium na knihovnické škole stejné fakulty (1925). Státní archivní školu vystudoval 1934–37. Krátkou dobu působil ve zpravodajském oddělení ministerstva zahraničí a učil na měšťanské škole v Kácově. Od 1933 pracoval v Archivu pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce v Praze. Současně od 1934 působil jako pomocná vědecká síla v Archivu země České, kterým byl téhož roku vyslán do Říma, aby zpracoval nunciaturu Placida de Marra z let 1612–16. Za římského pobytu se dále vzdělával na papežské škole diplomatiky ve Vatikánu. Druhý studijní římský pobyt uskutečnil 1937 s cílem připravit podklady pro edici Monumenta Vaticana res gestas bohemicas illustrantia pro období pontifikátů Pia II. a Pavla II. 1937–54 působil jako odborný archivář Archivu země České. Po reorganizaci archivní správy pracoval od 1954 ve Státním ústředním archivu v Praze, od 1967 jako vedoucí archivář. Po odchodu Z. Kristena byl pověřen správou sbírky opisů ze zahraničních archivů. Byl členem redakční rady připravované edice Berní rula a sám vydal dva svazky pro Čáslavský kraj. V této instituci pracoval až do své smrti. Ve své odborné práci se zabýval několika většími tematickými celky. Jedním z nich byla doba a osobnost Jiřího z Poděbrad. Za publikace na toto téma mu byla přiznána hodnost kandidáta věd (1968). Zaměřoval se na pomocné vědy historické, zejména na diplomatiku, heraldiku, genealogii a sfragistiku. Snažil se o zpřístupnění českých pečetí a vlastním nákladem začal vydávat Pečeti šlechty, Pečeti měšťanů a Pečeti duchovenstva (1937–39). Vlastním nákladem vydával také časopis Dějiny, tradice, rod (pouze jeden ročník 1940). Spoluzakládal (1948) Heraldický časopis a stal se autorem jeho programového prohlášení. B. byl také regionálním historikem. V prvních letech své kariéry napsal několik studií k dějinám sedleckého kláštera u Kutné Hory. Byl autorem statí a přednášek pro obecní kronikáře.
D: Berní rula 10–11, Kraj Čáslavský I–II, 1953, 1955 (vydavatel); Sbírka opisů z vatikánských a italských archivů ve Státním ústředním archivu v Praze, in: Sborník archivních prací XVI/2, 1966, s. 519n.; Soupis česky psaných listin a listů do roku 1526, I/1–3 (společně s K. Beránkem), 1974, 1975, 1980.
L: A. Haas, 65 let F. B., in: Archivní časopis 4, 1970, s. 233n.; Kutnar, s. 847; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 76n.
P: Pozůstalost uložena ve fondech SÚA Praha.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Eva Doležalová