BERGMANN Rudolf 1876–1940

Rudolf BERGMANN
Narození	15. 7. 1876
Místo narození	Červené Pečky u Kolína
Úmrtí	24. 1. 1940
Místo úmrtí	Nová Ves pod Pleší
Povolání	Odborník rostlinné výroby‎ Odborník živočišné výroby‎ Představitel stran nebo hnutí po r. 1848‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 435
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/41147

BERGMANN, Rudolf (též BERGMAN), * 15. 7. 1876 Červené Pečky u Kolína, † 24. 1. 1940 Nová Ves pod Pleší, zemědělský odborník, statkář, poslanec

Po absolvování gymnázia a odborných zemědělských škol praktikoval na několika velkostatcích. Samostatně hospodařil nejprve v Orasicích u Loun a později v Židovicích u Bíliny v Čechách. Od 1905 byl veřejně a politicky činný, založil a organizoval několik odborových organizací agrární strany, předsedal Agrárnímu spolku lounskému a zakoupil jeho oficiální list s názvem Lounské hlasy. 1907 byl zvolen poslancem říšské rady za českou agrární stranu a za 34. volební skupinu (lounskou) v Čechách. Ve vídeňské sněmovně se podílel na projednávání zemědělských otázek, postaral se o regulaci řeky Ohře a potoků na Lounsku. Již v lednu 1910 poslanecký mandát složil kvůli osobním rozporům s poslancem agrárníkem Antonínem Zázvorkou, místopředsedou sněmovny a statkářem ze Šlapanic u Slaného. Jejich konflikt byl nazýván aférou Bergman – Zázvorka a 1909/10 ho komentovaly po několik týdnů takřka všechny dobové noviny. B. dále kritizoval korupci, demagogii a osobní zájmy vůdců agrární strany a byl z ní v červenci 1910 vyloučen. 1909–11 přijal úřad okresního starosty v Lounech, představeného zastupitelstva, v němž byl jako člen činný po delší dobu (1905–19). Po 1918 odmítal jakoukoliv spolupráci agrárníků se socialistickými stranami ve vládní koalici. Proto 1920 založil statkářskou Československou rolnickou jednotu, později reorganizovanou a přejmenovanou na Národní rolnickou jednotu v Praze. Jako její předseda ji přimkl ke straně československých národních demokratů. Za Jednotu, čili za agrární opozici a za národní demokracii, kandidoval v prvních volbách do Národního shromáždění a stal se od května 1920 poslancem na první volební období. 1929 a znovu 1935 byl zvolen do senátu za národní demokracii a za Národní sjednocení. V Národním shromáždění se zabýval aktuálními zemědělskými otázkami. Přímo se podílel na projednávání zákonů pachtýřských a zákonů o obecním statku. Byl považován za znalce řepařství. Přispíval nejen do Venkova a Národních listů, ale i do Role, kterou do 3. 9. 1919 vydával. Zemřel v plicním sanatoriu.

D: Na rozloučenou. K poměrům ve straně agrární, I–II, 1910; Na lepší cesty v pozemkové reformě, 1923; Národ a armáda, 1934; Pro silnou a spokojenou armádu československou, 1936.

L: Album representantů, s. 898; KSN 1, s. 513; OSND 1/1, s. 561; MSB 4, s. 159n.; Kolář Elity, s. 19; J. Kubíček a kol., Noviny České republiky 1919–45. Část 1. Bibliografie, 2004, s. 322.

P: Archiv Parlamentu ČR, Praha.

Gustav Novotný