BERWALD Ludwig 1883–1942

Ludwig BERWALD
Narození	8. 12. 1883
Místo narození	Praha
Úmrtí	20. 4. 1942
Místo úmrtí	Łodž (Polsko)
Povolání	Matematik‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 458-459
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/41283

BERWALD, Ludwig, * 8. 12. 1883 Praha, † 20. 4. 1942 Łodž (Polsko), matematik, pedagog

Otec Max B., knihkupec u Prašné brány v Praze, pocházel pravděpodobně z evangelické rodiny z Lycku (Ełk) ve Východním Prusku (dnes Polsko) a matka Friederika Fischelová z pražské židovské rodiny. Od 1893 navštěvoval pražské německé gymnázium Na Příkopech. 1899 se rodina přestěhovala do Mnichova. 1902 B. maturoval na tamním Luitpoldově (dnes Einsteinově) gymnáziu a začal studovat matematiku na mnichovské univerzitě i vysoké škole technické. Jeho učiteli byli mj. C. L. F. von Lindemann, A. Pringsheim, Aurel Voss von Braunmühl ad. Pod Vossovým vedením vypracoval disertaci Krümmungseigenschaften der Brennflächen eines geradlinigen Strahlensystems und der in ihm enthaltenen Regelflächen (Vlastnosti křivosti ohniskových ploch přímkového systému paprsků, a přímkových ploch takto vytvořených), kterou v prosinci 1908 obhájil. Svoji kariéru chtěl začít jako asistent Heinricha Burckhardta, ale tři roky trvající choroba a pobyt v sanatoriu zavinily odklad těchto plánů. Mezitím se živil soukromými hodinami. S Prahou byl stále v kontaktu. Odtud pocházela i jeho manželka Hedwiga Adlerová (1875 až 1942), manželství zůstalo bezdětné. Udržoval korespondenci s pražskými profesory matematiky Georgem Pickem a Gerhardem Kowalewskim, kteří mu připravili cestu na pražskou německou univerzitu, na níž se 1919 B. habilitoval, 1922 byl jmenován mimořádným a 1924 řádným profesorem matematiky. Po Pickově odchodu do důchodu 1929 se stal ředitelem matematického ústavu německé univerzity. Začátkem protektorátu B. na univerzitě ještě udržel přítel Kowalewski. 22. 10. 1941 však byl B. spolu s manželkou deportován do ghetta v Łodži, kde jeho žena zemřela 27. 3. 1942 a on několik týdnů po ní.

B. vědecká činnost byla zaměřena na diferenciální geometrii a navazovala na práce Plückerovy a Studyho a využívala s úspěchem metod teorie invariantů. B. patřil mezi představitele pražské geometrické školy. Do své deportace publikoval 54 článků. Valná část jeho prací se zabývala základní teorií Finslerovy geometrie, takže mnohdy bývá on sám považován za objevitele Finslerovy geometrie. B. s Elie Cartanem vypracovali obecnou teorii dvourozměrných Finslerových prostorů. Podle Paula Funka hlavním problémem, který tyto práce řeší, je snaha charakterizovat pomocí teorie invariantů všechny dvourozměrné Finslerovy prostory, které lze geodeticky zobrazit v eukleidovské rovině. Řadu B. výsledků převzal do své učebnice diferenciální geometrie Wilhelm Blaschke. Dodnes se v geometrii užívají termíny Berwaldovy nerovnosti, Berwaldovy prostory, Berwaldova spojení aj. B. byl rovněž výborným klavíristou a hrál v komorních souborech se svými kolegy (mj. s prof. Pickem jako houslistou).

L: M. Pinl, L. B., in: Scripta Mathematica 27 (1964), s. 193n.; týž, L. B., in: Časopis pro pěstování matematiky a fyziky 92 (1967), s. 229n.; R. Fritsch, George Pick und L. B. Zwei Mathematiker an der Deutschen Universität Prag, in: Schriften der Sudetendeutschen Akademie der Wissenschaften und Künste, Band 22, 2001, s. 9n.; Lexikon bedeutender Mathematiker, Leipzig 1990; Nacistická perzekuce, s. 91-96.

Jaroslav Folta