BIERMANN Gottlieb 1824–1901

	Gottlieb BIERMANN
Datum narození	12. 4. 1824
Místo narození	Bratislava (Slovensko)
Datum úmrtí	10. 1. 1901
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Historik‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 495–496. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/41463

BIERMANN, Gottlieb, * 12. 4. 1824 Bratislava (Slovensko), † 10. 1. 1901 Praha, pedagog, vlastivědný pracovník, historik

Po evangelickém lyceu v rodném městě studoval filozofii a teologii v Jeně u významných představitelů historického bádání, dogmatiky a pedagogiky. Poté krátce učil na bratislavském evangelickém lyceu. Od 1852 si zapsal historii a germanistiku na vídeňské univerzitě. 1854 složil učitelskou zkoušku, 1856 přijal místo učitele na evangelickém gymnáziu v Těšíně, jehož byl 1871–73 také ředitelem. Po sloučení těšínského katolického a evangelického gymnázia do jednoho státního gymnázia přijal místo ředitele na německém státním gymnáziu v Praze na Malé Straně a byl jmenován školním radou. 1875 mu udělila vratislavská univerzita čestný doktorát. Už v době působení v Těšíně uplatnil své historické vzdělání a začal se zabývat historií Těšínska a Opavska. Výsledky zveřejnil kromě dílčích studií ve dvou samostatných publikacích. Starší, o dějinách knížectví těšínského, rozčlenil do oddílů věnovaných historii osídlení, politickým dějinám, hranicím území a správě, další části věnoval zaměstnání obyvatel a geografii. Po třiceti letech B. připravil ještě druhé rozšířené vydání. Druhá publikace, věnovaná Opavsku a Krnovsku, byla vydána péčí slezského zemského výboru v době, kdy B. žil v Praze. Nedostatkem jeho souborných historických prací bylo přehlížení hospodářských dějin a sociálních poměrů. Za pražského působení publikoval další historické práce, věnované mj. slezskému protestantismu. Kromě dějin náboženských ho zajímaly především dějiny politické a kulturní. Patřil k pozitivistickým historikům, jeho práce se opíraly o vlastní zevrubný pramenný výzkum a jsou charakteristické objektivním pohledem na národnostní problematiku. Zařadil se k významným německým evangelickým historikům Slezska. Převážná část jeho dalších studií vycházela v programech škol, na nichž působil, a v německých časopisech Notizenblatt a Zeitschrift des Vereines für Geschichte und Altertum Schlesiens. Syn Otto August Leo B. (1858–1909), matematik, byl profesorem brněnské německé techniky.

Jiřina Veselská, Marie Makariusová

Dílo

Zur Geschichte der Herzogthümer Auschwitz und Zator, Wien 1862; Geschichte des Herzogthums Teschen, 1863; 2. vyd. 1894; Geschichte der Herzogthümer Troppau und Jägerndorf, Teschen 1874; Karl IV., Römisch – deutscher Kaiser und König von Böhmen, Wien 1880; Geschichte des deutschen Gymnasiums in Prag – Kleinseite, 1880; Geschichte des Protestantismus in Österreichisch – Schlesien, 1897.

Literatura

OSN 4, s. 31
Ficek 2, s. 16
Slezsko 8, s. 19
Ostschlesische Porträts. Biographisch – bibliographisches Lexikon von Österreichisch – Ostschlesien 1, Berlin 1991, s. 70n. (soupis díla a literatury)
A. Grobelný, Slezsko v období národních táborů v letech 1868–1971, 1962
B. Poloczkowa, Kultura Śląska Cieszyńskiego w XVIII i XIX-wiecznych opisach, roč. 4–5, 1983, s. 128n.

Reference