BLÁHA Filip 1841–1911
| Filip BLÁHA | |
 | |
| Datum narození | 3. 2. 1841 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Datum úmrtí | 28. 9. 1911 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | Hudební interpret |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 528. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/41655 |
BLÁHA, Filip, * 3. 2. 1841 Praha, † 28. 9. 1911 Praha, trumpetista, tympanista
Vystudoval hru na trubku a křídlovku u prof. Josefa Kaila na pražské konzervatoři (1852–58). Byl prvním zapsaným studentem křídlovky v roce, kdy byla pro potřeby vojenských hudeb zařazena do učebního programu. Jeden rok navštěvoval varhanickou školu, naučil se základům kompozice, zvládl velmi dobře hru na klavír a na housle. Po studiu se stal členem kapely 39. pluku, s nímž 1859 absolvoval italské tažení. 1864–67 působil jako kapelník městské pěchoty v Praze. Po smrti prof. Kaila byl od 1. 1. 1868 povolán jako učitel trubky a křídlovky na pražskou konzervatoř. Na tympány se naučil sám a 1871 nastoupil jako tympanista orchestru pražského Stavovského divadla. 1873 se stal prvním učitelem tympánů na konzervatoři; byli mu přiděleni 4 žáci z vyšších tříd hry na dechové nástroje. V orchestru Stavovského divadla setrval do jara 1885, kdy byl ředitel Edmund Kreibig pro finanční problémy nucen propustit část souboru. B. odešel do Národního divadla a hrál v jeho orchestru na tympán až do stávky v roce 1901. Od školního roku 1889/90, kdy bylo na konzervatoři zavedeno povinné vyučování klavíru pro všechny posluchače, učil obligátní hře na klavír. 5. 2. 1906 odešel do penze. Dlouhá léta vykonával funkce v Jednotě pro podporu vdov a sirotků (Tonkünstler-Societät), jejíž činnost skončila 1903. B. byl především vynikajícím praktickým hudebníkem. Jako kapelník koncertoval s vojenskou hudbou v 60. a 70. letech na Žofíně a hrál na housle v pražských chrámech. S orchestrem Stavovského divadla absolvoval (často ve spojení s orchestrem českého divadla) řadu významných pražských koncertů, jejichž dirigenti, včetně hostujících cizinců Hanse von Bülowa, Vasilije Safonova a Gustava Mahlera, byli s jeho výkony mimořádně spokojeni. Měl dokonalé rytmické cítění a dokázal tympány rozeznít velmi diferencovaným zvukem, od šelestu po tvrdé zvučné údery. B. také komponoval a jeho skladby, včetně instruktivní literatury, jsou uloženy v Českém muzeu hudby v Praze.
Jitka Ludvová
Literatura
- HS 1, s. 100
- F. B., in: Dalibor 29, 1907, s. 16 (odchod z konzervatoře) tamtéž 34, 1912, s. 7 (nekrolog)
- F. B., in: Hudební revue 4, 1911, s. 148 (70. narozeniny), s. 544 (nekrolog)
- J. Branberger, Konservatoř hudby v Praze, 1911, passim
- F. B., in: Smetana 2, 1912, s. 15 (nekrolog).
Reference