BLAHO Pavol 1867–1927

Pavol BLAHO
Narození	25. 3. 1867
Místo narození	Skalica (Slovensko)
Úmrtí	29. 11. 1927
Místo úmrtí	Bratislava (Slovensko)
Povolání	Lékaři‎ Představitel stran nebo hnutí po r. 1848‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 536-537
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/41685

BLAHO, Pavol, * 25. 3. 1867 Skalica (Slovensko), † 29. 11. 1927 Bratislava (Slovensko), lékař, politik, publicista

Otec Ján B. († 1900) byl rolníkem, oženil se s Máriou, roz. Bellayovou († 1888), se kterou měl osm dětí. Rodiče od dětství přáli B. plánům získat vyšší vzdělání. 1878–87 absolvoval gymnázium nejprve v rodné Skalici a později v Trnavě. V průběhu studia se v praxi setkal s maďarizačními tendencemi uherského školství, což posílilo jeho slovenské národní vědomí. Medicínu vystudoval na lékařské fakultě vídeňské univerzity (MUDr. 1898). Povolání lékaře vykonával v rodišti (1903–14) a vrátil se k němu přechodně i 1918. Příležitostně působil před první světovou válkou také jako lázeňský lékař v Luhačovicích. Za války byl vojenským lékařem v Kroměříži a Székesfehérváru. B. byl ženatý, s manželkou Gizelou (roz. Okánikovou) měl tři syny Jana (1901–1981), Pavla (1903–1987) a Vladimíra (1905–1983).

Už v době studií se B. zajímal o politiku a veřejné dění. Usiloval o prosazení slovenských národních cílů, měl odmítavý vztah k maďarizačním i asimilačním snahám uherské vlády a současně kritizoval postup oficiálního vedení Slovenské národní strany. Byl spoluzakladatelem, členem i funkcionářem mnoha spolků (Národ, Tatran), účastnil se sjezdů slovanského pokrokového studentstva ve Vídni a v Praze (1891 a 1892), navázal spojení se slovenskými krajanskými spolky v USA, kam cestoval 1893 a 1912–13. Spolu s Vavro Šrobárem a Milanem Hodžou založili 1898 revue Hlas, jako platformu mladé slovenské generace, jejíž program výrazně ovlivnil T. G. Masaryk. Patřil ke katolickému křídlu hlasistického hnutí, které propagovalo zásady tzv. drobné práce pro široké lidové vrstvy a usilovalo o prohloubení česko-slovenských vztahů nejen v tradičních oblastech spolupráce, v kultuře a politice, ale také v hospodářství a podnikání. 1908–14 se B. účastnil a spoluorganizoval česko-slovenská setkání v Luhačovicích. Jejich konání zaštítila Českoslovanská jednota a podíleli se na nich vedle činitelů veřejného života také podnikatelé. Podobně jako Milan Hodža propagoval ve slovenské politice agrární hnutí. Na rozdíl od něj se však B. zaměřoval převážně na regionální práci, což věrněji odpovídalo původním, Masarykem ovlivněným cílům hlasismu. B. propagoval a také podporoval svépomoc a družstevnictví (ve Skalici 1898 spoluzakládal potravní spolek, 1903 mlékárenské družstvo, 1907 obchodní banku). Soustavně se podílel i na kulturní a osvětové činnosti ve skalickém regionu. Nezanedbával ani publicistiku, vedle redakční práce v Hlasu (1898–1902) a Pokroku (1903–16) psal i do dalších slovenských periodik (Ľudové noviny, Slovenský denník, Amerikánsko-slovenské novíny v Pittsburghu v USA) a inicioval vznik časopisu Sloboda (1918). Pro tisk používal někdy pseudonym Pavel Skalický. B. se uplatnil v komunální politice (od 1899 člen městského zastupitelstva ve Skalici), i na parlamentní půdě (1906–18 poslanec uherského sněmu, 1918–20 československého revolučního parlamentu, 1920–27 Národního shromáždění Československé republiky). Jako významný představitel slovenského agrárního hnutí zasahoval i do rozhodování agrární strany na celostátní úrovni, v parlamentu byl místopředsedou jejího poslaneckého klubu. Zemřel po neúspěšné operaci, pohřben byl ve Skalici.

D: Ján Kollár v Pešti, in: Ján Kollár 1793–1852, Vídeň 1893, s. 30n.; Luhačovice, slané kúpele na Morave, Skalica 1903; Obrodenie slovenského západu, Pittsburgh 1913.

L: Š. Janšák, Život Dr. P. B. 1–2, Trnava 1947; M. Pacalt, Skalický doktor, Bratislava 1947; Š. Janšák, Dr. P. B., Skalica 1967; Z. Urban, Problémy slovenského národního hnutí na konci 19. století, 1972, s. 113n.; J. Blaho, Zo skalického rínku, Bratislava 1974, passim; P. Vošahlíková, Slovenské politické směry, 1979, s. 117n.; M. Podrimavský, Slovenská národná strana v druhej polovici XIX. storočia, Bratislava 1983, passim; nekrology: Ľudová politika 1. 12. 1927, s. 2; Slovenská politika 1. 12. 1927, s. 1; Slovenský denník 1. 12. 1927, s. 1; SBS 1, s. 260n.; J. Galandauer, Slovník prvního československého odboje 1914–1918, 1993, s. 15; BLS 1, 1993, s. 439n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavla Vošahlíková