BLATNÝ Ivan 1919–1990

Ivan BLATNÝ
Narození	21. 12. 1919
Místo narození	Brno
Úmrtí	5. 8. 1990
Místo úmrtí	Colchester (Londýn, Velká Británie)
Povolání	Spisovatel‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 543-544
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/41740

BLATNÝ, Ivan, * 21. 12. 1919 Brno, † 5. 8. 1990 Colchester (Londýn, Velká Británie), básník

Syn dramatika, novelisty a spisovatele JUDr. Lva B. (1894 až 1930). B. bratrancem byl hudební skladatel Pavel B. Otce, který zemřel na tuberkulózu po prodělané malárii, ztratil ve svých jedenácti letech, matku Zdeňku, roz. Klíčníkovou, o tři roky později. Pak byl vychováván babičkou z matčiny strany.

V obecné škole, kterou navštěvoval od 1926 v Kaunicově ulici v Brně, prospíval nevalně, přesto dokončil klasické gymnázium (1931–38 České státní gymnázium v Legionářské ulici). Od 1932 ovlivňoval jeho život V. Nezval, který se tehdy přistěhoval do Žabovřesk a stal se B. druhým otcem. 1937 literárně debutoval v U-Bloku. Od 1938 začal B. studovat na filozofické fakultě brněnské univerzity obor němčina-čeština. Po uzavření vysokých škol 1939 pracoval v obchodě s optikou, který zdědil a který se mu stal zdrojem obživy i po válce, kdy se do školy již nevrátil. Za okupace navázal přátelství, která výrazně ovlivnila jeho literární tvorbu (J. Kainar, J. Orten, J. Chalupecký). Koncem 1942 se připojil k programu Skupiny 42. Jako psychicky labilní ocitl se 1943 poprvé na nervové klinice.

Poezii se věnoval od útlého dětství. První verše otiskoval ve Studentském časopise, Listech pro umění a kritiku, Mladé kultuře, Kritickém měsíčníku, Panoramě, aj. B. melodická, tvarově čistá lyrika, inspirovaná hlavně rodným krajem a městem, zachycovala v prvních sbírkách Paní Jitřenka (1940), Melancholické procházky (1941) prchavé kouzlo chvíle a svěží krásu věcí prostých a akcentovala vliv apollinairovské linie moderní poezie. V pozdější B. tvorbě čerpané ze zážitků z války a osvobození B. lyrika zhutněla (Tento večer, 1945, Hledání přítomného času, 1947, ocenění třetí cenou v I. Květnové literární soutěži). Uplatnil se s úspěchem i jako básník pro děti a mládež (sbírka Na kopané, 1946, či Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, 1947). 1945 vstoupil do KSČ. Krátce po válce se k němu přistěhoval J. Kainar.

Koncem března 1948 odletěl s J. Kolářem a A. Vaněčkem do Londýna, kam byl vyslán Syndikátem českých spisovatelů na pozvání British Council. 29. 3. 1948 v BBC oznámil, že se do ČSR nevrátí. Po jeho emigraci komunistická média záměrně rozšířila zprávu, že v Anglii zemřel v naprosté opuštěnosti. B. se v důsledku toho v Anglii opět zhroutil a byl pro silné paranoidní stavy hospitalizován následující tři roky v Claybury Hall Hospital (propuštěn 1951). Do 1954 prožíval velmi komplikované období proložené jednak účelovým pobytem v ústavu, jednak volnou spoluprací s BBC a vysíláním Svobodné Evropy (1952–54). Současně se podílel na sestavení almanachu exilové poezie. 1954 se natrvalo uchýlil do psychiatrických léčeben, zprvu opět do Claybury Hall, od 1964 do House of Hope v Ipswichi, 1977 byl přemístěn do St. Clements Hospital tamtéž. Počínaje 1977 začala B. básně, jimiž v léčebně denně popisoval stránky školních sešitů, shromažďovat anglická zdravotní sestra Frances Meachamová. V exilu publikoval B. jinak velmi sporadicky: byl zastoupen v antologii exilové poezie Neviditelný domov (Paříž, 1954). Připravované vydání výboru z jeho díla v Praze v nakladatelství Československý spisovatel 1969 bylo posléze zakázáno. Svou pátou sbírku básní vydal B. až po dvaatřiceti letech 1979 v Torontu. Výbor Stará bydliště uspořádal a doslovem opatřil A. Brousek (znovu: Brno, nakladatelství Petrov 1997). Celosvětovou proslulost a sympatie si získal článkem Útěk do blázince, který o něm otiskl časopis Stern, 1982 natočila norská televize dokumentární film z jeho života, 1987 uspořádal a v Torontu vydal A. Brousek šestou B. sbírku, respektive výbor Pomocná škola Bixley (kde i další bibliografie B. díla). B. zemřel na rozedmu plic.

L: J. Černý (M. Mittelmann Dedinský), I. B., in: Lidové noviny 2, 12. 3. 1944, č. 71; Prohlášení Syndikátu českých spisovatelů, in: Rudé Právo 1. 4. 1948; K. Fuksa, Jubilující básník Brna, in: Rovnost 19. 12. 1969; nekrolog: Brněnský večerník 21, 6. 8. 1990, č. 150; M. Pluháček, Profily: I. B. Dovolená u Charóna, in: Proglas, 1990, č. 2, s. 76n.; M. Reiner, Jak je to s B. a Šmardou, in: Tvar, 2000, č. 4, s. 10; LČL 1, s. 248.

P: Biografický archiv ÚČL, Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová