BOHUSLAV Josef Václav 1863–1952

Josef Václav BOHUSLAV
Narození	12. 12. 1863
Místo narození	osada Radenice (č. o. Všejany) u Nymburka
Úmrtí	24. 3. 1952
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Teoretik nebo historik státu a práva‎ Spisovatel‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 22-23
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/42488

BOHUSLAV, Josef Václav, * 12. 12. 1863 osada Radenice (č. o. Všejany) u Nymburka, † 24. 3. 1952 Praha, prezident soudu, básník, prozaik, překladatel, publicista, odborný spisovatel

Gymnázium začal navštěvovat 1874 v Mladé Boleslavi. Po maturitě 1882 odešel za studiemi do Prahy, kde absolvoval zprvu jeden rok na filozofické fakultě. V dalším univerzitním vzdělávání pokračoval na právnické fakultě a 1887 studia završil (1888 titul JUDr.). Od 80. let byl činný ve výboru akademického spolku Slavia, od 1883 přispíval do Národních listů, posléze i do dalších novin a časopisů. 1887 nastoupil jako praktikant u zemského soudu v Praze, 1891 byl po praxi i u jiných soudů přeložen jako auskultant do Nových Benátek (dnes Benátky nad Jizerou). Po svém jmenování soudním adjunktem 1895 pracoval v Brandýse nad Labem. Po pěti letech tamního působení se 1900 natrvalo přestěhoval do Prahy a byl zaměstnán na prezidiu u zemského soudu. 1902 se tam stal soudním tajemníkem, 1909 soudním radou. Svou právnickou kariéru završil jako senátní prezident Nejvyššího správního soudu (1923–28). Po řadu let předsedal také rozhodčímu soudu bratrských pokladen pro obvod revírního horního úřadu v Praze. Byl ženatý.

O krásnou literaturu se počal zajímat již za studií, kdy ponejvíce povídkami ze života maloměstského a venkovského a překlady z ruštiny a polštiny přispíval do dobového tisku. Knižně vydal překlad P. Wilkońské Dědička černolická (1890). Krátké prózy shrnul do dvousvazkové sbírky Na cestách životem (1884–85), humorně laděná pojednání s citacemi různých autorů pojal do sbírky O hubičce (1891). Poměrně krátkou literární činnost, v níž nepřekročil dobové umělecké tendence, zakončil sbírkou básní Krůpěje rosy (1897). Užíval řadu pseudonymů a šifer, mimo jiné Bohuš Radenský, Božo Vilič, Dr. Fr. Hojka, Boh., B. R-ý; Dr. B.; Dr. J. V. B.; J. V. B.; Ref.; -slav. Jeho spisovatelské úsilí se od devadesátých let stále více obracelo k odborným a popularizačním právnickým spisům, v nichž se snažil pokrývat praktické potřeby občanů: 1892 vydal spis Poslední vůle, 1894 O žalobách trestních, 1894 O nemanželských dětech, 1897 Exekuční řád v praxi, 1901 Věřitel a dlužník. Své bohaté praktické i teoretické znalosti shrnul do tří knih praktických rádců pro oblast soudní, politickou a finančně právní. Od 1920 redigoval patnáct let Sbírku nálezů nejvyššího správního soudu ve věcech finančních a ve věcech administrativních, která byla po něm nazvána Bohuslavova sbírka. Vedle toho psal a vydával také turistické příručky jako Turistův zákoníček (1912), 33 výlety a procházky z Řevnic (1915), Švýcary (1927) a Řevnice jako letovisko a turistická brána brdská (1930).

D: další odborné práce: Rukověť života spolkového, 1901; Vigilantibus jura, 1903; Praktický rádce v záležitostech soudních, 1903; Praktický rádce v záležitostech politických, 1904; Praktický rádce v záležitostech finančně právních, 1905; Sazby poplatkové a kolkové, 1905; Řád konkursní, vyrovnávací a odpůrčí, 1906; Živnostenské právo rakouské, 1908.

L: F. Bačkovský, Přehled písemnictví českého doby nejnovější, 1898, s. 101; OSN 4, s. 260, 28, s. 117; OSND 1/1, s. 664; KSN 1, s. 593; M. Navrátil, K padesátým narozeninám J. V. B., in: Máj 12, 1913–15, č. 10, s. 117n.; Kulturní adresář 1936; 250 let gymnasia v Mladé Boleslavi (ed. J. Slánský), 1938, s. 180; J. Kunc, Kdy zemřeli? Přehled spisovatelů a publicistů zemřelých od 1. 1. 1937 do 31. 12. 1962, 1962, s. 22 (kde chybné místo narození); J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 411n. (s místem narození Radenice u Nových Benátek); LČL 1, s. 260.

P: Biografický archiv ÚČL, Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová