BOLEN Václav 1887–1963
| Václav BOLEN | |
| Datum narození | 3. 2. 1887 |
|---|---|
| Místo narození | Kostelec nad Černými lesy |
| Datum úmrtí | 17. 12. 1963 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 Redaktor nebo žurnalista |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 33–34. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/42539 |
BOLEN, Václav, * 3. 2. 1887 Kostelec nad Černými Lesy, † 17. 12. 1963 Praha, novinář, politik
Původně se angažoval v sociálnědemokratickém tisku. Po 1918 se podílel na vzniku revolučně orientovaného proudu v Československé sociálně demokratické straně dělnické. 1920 se účastnil zářijového (XIV.) sjezdu strany, který znamenal osamostatnění tzv. marxistické levice, i dalších aktivit, které vedly k založení Komunistické strany Československa (ustavující sjezd 14.–16. 5. 1921). Od května 1921 do února 1922 byl členem ústředního výkonného výboru (ÚVV) KSČ. Spolu s Bohumilem Jílkem, Václavem Houserem, Václavem Šturcem a dalšími zastával krajně radikální stanoviska s požadavkem okamžité revoluční akce. Měl významný podíl na rozštěpení Odborového sdružení československého, které se hlásilo k sociálně demokratické straně. Od ledna 1922, kdy vznikl Mezinárodní odborový svaz (Rudé odbory), se stal předsedou jeho Odborového svazu československých zemědělců. Nerespektoval usnesení III. kongresu Komunistické internacionály (KI) o taktice jednotné fronty proletariátu a dostával se tak do rozporu s realističtější částí vedení KSČ. V září 1922 jej na pokyn KI nejprve ze strany vyloučili, ale na základě rozhodnutí IV. kongresu KI 1924 bylo jeho vyloučení zrušeno a B. se opět vrátil do vedoucích funkcí v KSČ. Stal se jedním z aktivních bojovníků za tzv. bolševizaci KSČ. Od září 1925 se zapojil opět do činnosti ÚVV strany, koncem 1925 jej zvolili do politbyra ÚVV a do ústředního sekretariátu. 1925–29 působil jako poslanec Národního shromáždění. Ve vnitrostranických střetnutích v druhé fázi tzv. bolševizace komunistické strany však postupně ztrácel pozice, v září 1928 byl zbaven funkce tajemníka strany. Nastupující garnitura mladých funkcionářů vedených K. Gottwaldem jej podrobila tvrdé kritice a na V. sjezdu KSČ v červnu 1929 byl opět ze strany vyloučen. V následujících letech se politicky přimknul k Československé straně národně socialistické a stal se redaktorem Českého slova, ústředního deníku této strany, 1933–42 pracoval jako redaktor časopisu A-Zet, 1945–48 Svobodného slova. Ve volbách 1946 byl zvolen za národně socialistickou stranu poslancem Ústavodárného národního shromáždění. Po únoru 1948 jej rozhodnutí Akčního výboru Národní fronty vyloučilo ze strany a zbavilo poslaneckého mandátu. Přestože stál zcela mimo politický život, neunikl v 50. letech ostré kritice tehdejší oficiální historiografie. Do politiky se již nevrátil.
Josef Harna
Literatura
- Z. Bradáč, Boj za bolševizaci KSČ, 1955, passim
- PSD 1, s. 56
- Kolář Elity, s. 21
- Tomeš 1, s. 115.
Reference