BONDY Karel 1894–1965

Karel BONDY
Narození	7. 2. 1894
Místo narození	Praha
Úmrtí	14. 5. 1965
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Doprava, pošty, spoje‎ Voják nebo partyzán‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 48
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/135343

BONDY, Karel, * 7. 2. 1894 Praha, † 14. 5. 1965 Praha, podnikatel v leteckém průmyslu

Byl synem obchodníka a průmyslníka Léona B. (1860– 1923) a Marie, roz. Krulišové. Po absolvování reálky pokračoval od 1912 ve studiu strojního inženýrství na pražské technice; studia musel přerušit 1914, kdy narukoval a sloužil v rakousko-uherské armádě po celou válku. 1919 se stal příslušníkem československé armády a zúčastnil se bojů na Slovensku proti Maďarům. Téhož roku založil spolu s bratry Milošem a Vladimírem Pražskou průmyslovou a obchodní akciovou společnost, která se zabývala zahraničním obchodem. Sám se stal jejím ředitelem. 1920 byl demobilizován, ale dál pracoval pro MNO jako obchodní zprostředkovatel. Od 1919 byl také společníkem a finančníkem v pražském, právě založeném podniku na výrobu letadel: firma AVIA – Miloš Bondy a spol., komanditní společnost. Touto činností se podílel na založení českého leteckého průmyslu. 1923 převzal vedení této firmy a za tři roky ji pozvedl na velmi dobrou úroveň. Sportovní letadla AVIA získala v domácích i zahraničních soutěžích řadu úspěchů. 1926 pod konkurenčním tlakem prodal firmu AVIA Škodovým závodům a ještě dva roky zůstal jejím ředitelem. V té době koupil panství Lnáře nedaleko Blatné, které ale musel 1936 z ekonomických důvodů prodat. Od 1936 působil jako obchodní zástupce brněnské a strakonické Zbrojovky a také v pražském bankovním domě Turnovský. Za nacistické okupace se ocitl v bezprostředním ohrožení pro svůj židovský původ i pro svou aktivní odbojovou činnost ve skupině s krycím jménem „Děda“. 16. 3. 1939 byl zatčen gestapem a několik dní vězněn. K druhému zatčení došlo 20. 2. 1940, tentokrát v souvislosti s jeho odbojovou činností. Prošel vězněním v Malé pevnosti Terezín, pak koncentračními tábory v Osvětimi a v Buchenwaldu; posléze byl tzv. lidovým soudem v Berlíně odsouzen k doživotnímu žaláři a 1942 mu byl zabaven veškerý majetek. Dočkal se konce války, stejně tak jako jeho bratři Miloš a Vladimír. Po zotavení pracoval 1945–46 v misi československého generálního štábu v Rakousku při řešení repatriace železničního vozového parku. 1947 následkem útrap z věznění onemocněl a v 50. letech se léčil v řadě ústavů a nemocnic. Před odchodem do invalidního důchodu pracoval jako soustružník v podniku Avia. Od 1960 až do smrti žil v domově důchodců v Praze-Kobylisích.

P: Archiv NTM Praha, sign. 1911, D. Hladová, roz. Bondyová, K. B. – jeho život a dílo, 34 s. rkp.

Jan Hozák