BROSMANN Antonín Jan Nepomucký 1731–1798

Antonín Jan BROSMANN Nepomucký
Narození	7. 9. 1731
Místo narození	Fulnek
Úmrtí	16. 9. 1798
Místo úmrtí	Příbor
Povolání	Pedagog‎ Hudební skladatel‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 199-200
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/137670

BROSMANN, Antonín Jan Nepomucký (Damasus a Sancto Hieronymo), * 7. 9. 1731 Fulnek, † 16. 9. 1798 Příbor, hudební skladatel, teoretik, pedagog

Jeho prvním učitelem byl regenschori augustiniánského kláštera ve Fulneku Weissgärber, od něhož se naučil hře na housle a violoncello. Jiné informace o B. studiu před příchodem do piaristického řádu se nedochovaly. 15. 10. 1749 vstoupil B. do noviciátu v Lipníku nad Bečvou a přijal řádové jméno Damasus a Sancto Hieronymo. 1749–50 tam byl instruktorem noviců ve hře na varhany a ředitelem kůru nejvýznamnější piaristický skladatel Václav Kalous (P. Simon a S. Bartholomaeo). Druhý rok noviciátního studia B. strávil ve Staré Vodě, kam byla část noviců přemístěna pro nedostačující kapacitu lipnické koleje. Řeholní sliby složil 9. 9. 1751 v Lipníku. Následovalo studium filozofie v Bílé Vodě (1752–53), kde se stal zároveň instruktorem hudby, a teologie v Mikulově (1754), kde sám vyučoval skribenty. Při všech závěrečných zkouškách získal B. nejlepší možné ohodnocení. Na kněze byl B. vysvěcen 29. 9. 1754 olomouckým biskupem J. C. Scherffenbergem. Na jaře 1756 odešel z Mikulova opět do Bílé Vody, tam vedle výuky principie a parvy zastával úřad katechety a subregenta hudebního semináře. 1757 učil syntax a gramatiku, 1759 byl vikářem. Poslední rok v Bílé Vodě působil jako profesor rétoriky a poezie. V říjnu 1760 byl přeložen do Kroměříže, kde vyučoval poetiku a rétoriku. Tam se podruhé setkal s V. Kalousem. 1762–67 působil B. potřetí v Bílé Vodě. Až v posledním roce však zastával vedle řady funkcí (profesor filozofie, prefekt škol, zpovědník, revizor pokladny) také funkci ředitele kůru a regenta hudebního semináře. V říjnu 1767 odešel do Kroměříže jako regent lichtenštejnského hudebního semináře. 1775 byl zvolen rektorem příborské piaristické koleje, od května 1778 koleje v Bílé Vodě. Tehdy se setkal s K. Dittersem z Dittersdorfu. Krátce před smrtí požádal o přeložení zpět do Příbora. Z mnohých B. žáků se nejvíce proslavil brněnský kapelník a učitel Gottfried Rieger.

B. zkomponoval více než 100 chrámových skladeb, ale psal i světská díla. Byl autorem nedochovaného oratoria Tageszeiten na text německého básníka F. V. Zachariä, a kantáty Zur Zeit des Türken Krieges (1790). Dnes nezvěstné jsou i B. teoretické traktáty: De methodo instituendi in cantu, De directione musicae, De regulis Compositionis, Anleitung zu allen Instrumenten a Zeichnungen der Instrumente. Nekrolog uvádí 50 velkých a malých mší, ofertoria na všechny neděle a svátky, litanie, responsoria k matutinům velikonočního týdne, štace pro slavnost Božího těla, četná Salve Regina a Ave Maria a dvě sepolcra. Jeho hudební styl prošel vývojem od výrazových prostředků pozdního baroka a galantního slohu až k vrcholnému klasicismu.

D: tematický katalog in: Č. Gardavský, Damasus Brosmann a S. Hieronymo. Příspěvek k dějinám pěstování chrámové hudby v piaristických klášterech v 18. stol. Disertace Filozofické fakulty MU Brno, 1937.

L: J. Bombera – E. Bomberová, Hudba v piaristické koleji v Lipníku nad Bečvou v letech 1680 – 1780, in: Hudební věda 10, 1973, s. 111n.; J. Bombera, K významu Liechtensteinova zpěváckého semináře v Kroměříži, in: tamtéž 16, 1979, s. 326n.; týž, Pěvecký seminář v Kroměříži, in: Studie muzea Kroměřížska ’89, 1989, s. 52n.; Ch. d’Elvert, Geschichte der Musik in Mähren 2, 1873, s. 79n.; M. Zemek – J. Bombera – A. Filip, Piaristé v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1631–1950, Prievidza 1992, passim; R. Zuber, Hudba v piaristické koleji v Bílé Vodě, in: Slezský sborník 60, 1962, s. 361; A. Breitenbacher, Hudební archiv kolegiátního kostela sv. Mořice v Kroměříži, 1928, s. 146; týž, Hudební archiv z bývalé piaristické koleje v Kroměříži, 1937.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Tomáš Hanzlík