BROTAN Antonín 1873–1949

	Antonín BROTAN
	;
Datum narození	12. 9. 1873
Místo narození	Ždánice u Kyjova
Datum úmrtí	5. 4. 1949
Místo úmrtí	Brno
Povolání	Sběratel nebo upravivatel lidových písní‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 200. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/42069

BROTAN, Antonín, * 12. 9. 1873 Ždánice u Kyjova, † 5. 4. 1949 Brno, sběratel a upravovatel lidových písní

Maturoval 1893 na českém gymnáziu v Brně, následující studium teologie nedokončil. 1894 nastoupil jako výpomocný podučitel v Hukvaldech, 1894/95 v Mikulčicích. 1895 vykonal doplňovací zkoušku učitelské dospělosti na učitelském ústavu v Příboře, pak učil v Lužicích, Hodoníně a v Příboře (1904–33), kde zastával rovněž funkci ředitele měšťanské školy. Složil státní zkoušku z houslí a zpěvu a stal se soukromým učitelem hudby a vedoucím pěveckého kroužku. Od 1937 žil v Brně.

Lidové písně začal zapisovat v rámci sběratelské akce nazvané Das Vokslied in Österreich. Reagoval na podnět L. Janáčka, předsedy Pracovního výboru pro českou národní píseň na Moravě a ve Slezsku, který vyzýval zejména učitele a hudebníky ke sběru lidových písní. Zaslal Janáčkovi vzorky zapsaných lidových písní s nabídkou spolupráce. Jako sběratel se věnoval nejvíce Slezsku. Zapisoval v tehdy pruském Hlučínsku, Těšínsku, Lašsku, Valašsku a na slezsko-slovenském pomezí (Kysuce). Ve sbírkách brněnského pracoviště Etnologického ústavu AV ČR je uloženo 371 B. zápisů textů a nápěvů lidových písní, které zaznamenal v rozmezí 1907–26, tj. více než polovina jeho sběrů. Podle vlastních údajů sebral kolem 600 písní, většina z nich však zůstala v rukopise. Pro publikování čerpali z jeho zápisů autoři Moravských písní milostných L. Janáček a P. Váša (1930–36) a J. Nečas s J. Vysloužilem pro sbírku Hlučínský zpěvníček (1950). Podobně jako Janáček, B. lidové písně také upravoval. Tiskem vyšly Moravské koledy pro smíšený sbor s průvodem varhan neb harmonia (1904), Valašská poesie (1920) a V slovácké jizbě (1925). Je autorem nápěvu sokolské pochodové písně Hoj, vzhůru, pestrý sokole na slova J. V. Sládka.

Marta Toncrová

Literatura

HS 1, s. 137
O. Hrabalová, Průvodce písňovými rukopisnými sbírkami Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV, pracoviště v Brně, 1–2, 1983 L. Janáček – P. Váša, Moravské písně milostné, 1930–1936
V nový život: sokolské pochody, 1994 (Panton MC)
J. Nečas – J. Vysloužil, Hlučínský zpěvníček. Padesát hlučínských lidových písní, 1950
B. Václavek – R. Smetana, Český národní zpěvník. Písně české společnosti 19. století, 1940.

Reference