BROTAN Antonín 1873–1949

Antonín BROTAN
Narození	12. 9. 1873
Místo narození	Ždánice u Kyjova
Úmrtí	5. 4. 1949
Místo úmrtí	Brno
Povolání	Sběratel nebo upravivatel lidových písní‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 200
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/42069

BROTAN, Antonín, * 12. 9. 1873 Ždánice u Kyjova, † 5. 4. 1949 Brno, sběratel a upravovatel lidových písní

Maturoval 1893 na českém gymnáziu v Brně, následující studium teologie nedokončil. 1894 nastoupil jako výpomocný podučitel v Hukvaldech, 1894/95 v Mikulčicích. 1895 vykonal doplňovací zkoušku učitelské dospělosti na učitelském ústavu v Příboře, pak učil v Lužicích, Hodoníně a v Příboře (1904–33), kde zastával rovněž funkci ředitele měšťanské školy. Složil státní zkoušku z houslí a zpěvu a stal se soukromým učitelem hudby a vedoucím pěveckého kroužku. Od 1937 žil v Brně.

Lidové písně začal zapisovat v rámci sběratelské akce nazvané Das Vokslied in Österreich. Reagoval na podnět L. Janáčka, předsedy Pracovního výboru pro českou národní píseň na Moravě a ve Slezsku, který vyzýval zejména učitele a hudebníky ke sběru lidových písní. Zaslal Janáčkovi vzorky zapsaných lidových písní s nabídkou spolupráce. Jako sběratel se věnoval nejvíce Slezsku. Zapisoval v tehdy pruském Hlučínsku, Těšínsku, Lašsku, Valašsku a na slezsko-slovenském pomezí (Kysuce). Ve sbírkách brněnského pracoviště Etnologického ústavu AV ČR je uloženo 371 B. zápisů textů a nápěvů lidových písní, které zaznamenal v rozmezí 1907–26, tj. více než polovina jeho sběrů. Podle vlastních údajů sebral kolem 600 písní, většina z nich však zůstala v rukopise. Pro publikování čerpali z jeho zápisů autoři Moravských písní milostných L. Janáček a P. Váša (1930–36) a J. Nečas s J. Vysloužilem pro sbírku Hlučínský zpěvníček (1950). Podobně jako Janáček, B. lidové písně také upravoval. Tiskem vyšly Moravské koledy pro smíšený sbor s průvodem varhan neb harmonia (1904), Valašská poesie (1920) a V slovácké jizbě (1925). Je autorem nápěvu sokolské pochodové písně Hoj, vzhůru, pestrý sokole na slova J. V. Sládka.

L: HS 1, s. 137; O. Hrabalová, Průvodce písňovými rukopisnými sbírkami Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV, pracoviště v Brně, 1–2, 1983; L. Janáček – P. Váša, Moravské písně milostné, 1930–1936; V nový život: sokolské pochody, 1994 (Panton MC); J. Nečas – J. Vysloužil, Hlučínský zpěvníček. Padesát hlučínských lidových písní, 1950; B. Václavek – R. Smetana, Český národní zpěvník. Písně české společnosti 19. století, 1940.

Marta Toncrová