BUŠEK Petr 1824–1894

	Petr BUŠEK
	Rodinný hrob na hřbitově ve Vlastibořicích ;
Datum narození	5. 5. 1824
Místo narození	Praha
Datum úmrtí	29. 1. 1894
Místo úmrtí	Husa u Sychrova
Povolání	Sochař nebo medailér‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 358. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/43466

BUŠEK, Petr (též BUSCHEK), * 5. 5. 1824 Praha, † 29. 1. 1894 Husa u Sychrova, řezbář, sochař

Základy řezbářského řemesla získal u otce. Po studiu na pražské AVU si 1846 otevřel vlastní dílnu na Malé Straně a své vzdělání zakončil nedlouhým pobytem na akademii ve Vídni. 1848 se v Praze zúčastnil bojů na barikádách. Poté se vrátil ke své práci a záhy získal oblibu pražských zákazníků a uznání kolegů. 1850 byl jmenován spolkovým řezbářem Společenstva řezbářů. Orientoval se zejména na náročné řezbářské práce, určené nejbohatší klientele. V létě 1856 přijal nabídku knížete Kamila Rohana a přemístil svou dílnu na Sychrov. Tamní zámek vyzdobil mnoha dekorativními dřevořezbami, nábytkem i architektonickými prvky (schodiště, kazatelna) v duchu neogotiky. Vedle vlastní inspirace pracoval i podle návrhů knížecího stavitele Josefa Pruvota a předlohových knih a vzorníků G. G. Ungewittera a A. W. N. Pugina. Přes značné zaneprázdnění těmito zakázkami přijímal B. od počátku 60. let i jiné – nábytek pro barona Leitenbergera do Josefova Dolu, křtitelnici a oltář pro evangelický kostel v Čáslavi; zásoboval drobnými předměty i hosty nedalekých lázní v Sedmihorkách a obchody v Praze. V otcově řemesle a tradici rodinné dílny pokračovali dva z jeho synů – Dominik B. (1855–1934) a Konstantin B. (1861–1938), kteří rozšířili výrazový rejstřík dílny. Ani to však nedokázalo zabránit úpadku rodinného podniku v letech první světové války.

Tomáš Sekyrka

Literatura

Toman 1, s. 120
R. Adam, Umělci Sychrovska 2. P. B., in: Od Ještěda k Troskám. Vlastivědný sborník českého severu 3, 1924–1925, s. 110n.
M. Kadlec, Řezbář P. B. a Sychrov, in: M. Mžyková (ed.), Kamenná kniha. Sborník k romantickému historismu – novogotice, 1997, s. 193n.

Reference