BUBNÍK Zdeněk 1888–1975
| Zdeněk BUBNÍK | |
| |
| Datum narození | 14. 1. 1888 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Datum úmrtí | 23. 4. 1975 |
| Místo úmrtí | Klínec u Davle |
| Povolání | Hospodářství - ostatní |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 275. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/43106 |
BUBNÍK, Zdeněk, * 14. 1. 1888 Praha, † 23. 4. 1975 Klínec u Davle, kriminalista, novinář
Narodil se v rodině novoměstského živnostníka, člena ústředního výkonného výboru České strany národně sociální. Po maturitě na klasickém gymnáziu v Žitné ulici v Praze (1907) studoval B. právnickou fakultu české univerzity a brzy začal přispívat jako lokálkář do Českého slova. Po univerzitním absolutoriu (1911) nastoupil jako vedoucí soudní rubriky do mladočeského deníku Národní listy. V žánru soudničky se zařadil po bok Rudolfu Těsnohlídkovi, Josefu Haisovi-Týneckému a Emilu Vachkovi. Koncem první světové války se zapojil do domácího odboje v okruhu Aloise Rašína, Františka Síse a Rudolfa Bienerta, byl členem výkonné administrativy Národního výboru československého. Od mládí se zajímal o kriminalistiku, ve dnech tzv. převratu organizoval pražskou pořádkovou službu, od 1. 1. 1919 nastoupil ve čtvrtém (bezpečnostním) oddělení Policejního ředitelství Praha jako kriminální inspektor. Během 20. let se vypracoval v nejúspěšnějšího pátrače meziválečného období, mezi pražskými detektivy se těšil největší popularitě. Jeho schopnosti plynuly z podrobné znalosti typů zločinnosti a z formulace zásady opakovatelnosti provedení násilných trestných činů, dále z osobních styků s pražskou galerkou, ze studia dějin kriminalistiky a z nepodceňování detailů, zdánlivě zcela zanedbatelných. Za svého působení u policie měl stoprocentní vyřešenost všech případů. Pražské pátrací skupině velel 1920–29. V rozmezí 1929–30 byl vrchním kriminálním inspektorem Kriminální ústředny, 1930–32 byl pověřen vedením vinohradského policejního komisařství. Od kriminální policie musel odejít pro nepochopení nadřízených, kteří mu záviděli úspěchy a finanční odměny za dopadení pachatelů. Osamostatnil se a 1932–48 vedl soukromou detektivní kancelář na Václavském náměstí. Úzce spolupracoval s kriminální policií (po osvobození s Oblastní kriminální ústřednou Praha). Inspiroval spisovatele E. Vachka k postavě inspektora Klubíčka a sám se stal předlohou pro postavu inspektora Boušeho z Panoptika hříšných lidí Jiřího Marka. Svoje zážitky vylíčil v dokumentárně cenné knize pamětí. Pohřben byl v Klínci.
Martin Kučera
Dílo
Detektiv vzpomíná, 1969.
Literatura
Prameny
- archiv autora hesla.
Reference
