BUDÍNSKÝ Bruno 1934–1988
Bruno BUDÍNSKÝ | |
Narození | 22. 7. 1934 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 8. 9. 1988 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
Matematik Fyzik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 285 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/44117 |
BUDÍNSKÝ, Bruno, * 22. 7. 1934 Praha, † 8. 9. 1988 Praha, matematik, pedagog
Studoval 1952–56 Matematicko-fyzikální fakultu (MFF) Univerzity Karlovy v Praze, poté nastoupil jako asistent na katedru matematiky a deskriptivní geometrie Stavební fakulty ČVUT v Praze. 1958 zahájil externí vědeckou aspiranturu na MFF u prof. F. Nožičky a 1962 předložil kandidátskou disertační práci Teorie a-rozměrných p-variet vnořených do a-rozměrného Riemannova prostoru, po jejíž obhajobě 1963 získal titul kandidáta fyzikálně-matematických věd. 1969 se na Stavební fakultě ČVUT habilitoval pro obor aplikované matematiky prací Teorie reonomních anholonomních variet a klasická mechanika. Byl organizačně zdatný. Léta působil ve funkcích v Jednotě československých matematiků a fyziků, zejména pak v komisi organizující pravidelné konference matematiků z technických vysokých škol. Stal se nejprve jejím tajemníkem, 1974–85 předsedou a v závěru života místopředsedou.
Vědecky B. pracoval v oboru diferenciální geometrie. Publikoval jedenáct původních vědeckých prací, v posledních se zaměřoval na aplikace matematiky v inženýrské práci, speciálně v geodézii. Spolu s Bořivojem Keprem vydal 1970 učebnici Základy diferenciální geometrie s technickými aplikacemi a 1983 sám učebnici Analytická a diferenciální geometrie. Rok před smrtí vyšla pak ve spolupráci s J. Charvátem obsáhlá vysokoškolská učebnice Matematika I, posmrtně následoval ještě její druhý díl (1990).
L: J. Černý – J. Neustupa, Zemřel doc. RNDr. B. B., CSc., in: Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 34, 1989, s. 180n.
P: osobní spis v Archivu ČVUT Praha.
Jaroslav Folta