BUQUOY de Longueval Ferdinand 1856–1909
| Ferdinand BUQUOY de Longueval | |
| Datum narození | 15. 9. 1856 |
|---|---|
| Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
| Datum úmrtí | 27. 9. 1909 |
| Místo úmrtí | Šempeter u Gorice (Slovinsko) |
| Povolání |
Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 321. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/52875 |
BUQUOY de Longueval, Ferdinand, * 15. 9. 1856 Vídeň (Rakousko), † 27. 9. 1909 Šempeter u Gorice (Slovinsko), velkostatkář, politik, státník
Byl mladším bratrem Karla B. (1854–1911). Od 1878 byl majitelem nesvěřeneckého panství Horní Hrad (Hauenstein) se statkem Měděncem v Krušných horách. Dále mu patřily statky Rožmberk a Přísečnice. V mládí studoval hospodářství a lesnictví. Při doplňovacích volbách 1887 získal mandát ve velkostatkářské kurii za konzervativní velkostatek do českého zemského sněmu. 1889 byl znovu potvrzen, tentokrát při řádných volbách. Po zmaření vídeňských punktací složil 1892 mandát. Poté se nechal zvolit do německé sekce zemské zemědělské rady, stal se dlouholetým prezidentem tohoto orgánu.
26. 11. 1904 vstoupil ve funkci ministra orby do předlitavské vlády Ernsta Koerbera. Stejný rezort vedl i v kabinetech Paula Gautsche (1. 1. 1905–1. 5. 1906) a Konrada Hohenlohe- Schillingsfürsta (2. 5.–28. 5. 1906). Po pádu Hohenloheho kabinetu odešel na odpočinek.
Stal se zakladatelem nové vedlejší linie rodu. 30. 9. 1882 uzavřel sňatek s hraběnkou Henriettou Cappy (1857–1929). Protože B. starší bratr Karl Bonaventura nezanechal žádného mužského dědice, převzal 1911 správu rodového svěřenského velkostatku B. syn Karl Georg (1885–1952). Ten se za druhé světové války přihlásil k německé národnosti, po osvobození přišel o rodový majetek na základě tzv. prezidentských dekretů. Po únoru 1948 byl uvězněn. Zemřel v době výkonu trestu.
Roman Vondra
Literatura
- Brockhaus 3, s. 516
- OSN 28, s. 1143
- BL 1, s. 169
- P. Koblasa, Buquoyové. Stručné dějiny rodu, 2002, s. 39n.
- R. Schránil – J. Husák, Der Landtag des Königreiches Böhmen 1861–1911, 1911, s. 50, 93
- Lišková, s. 37n.
- G. Kolmer, Das Herrenhaus des österreichischen Reichsrats 1906, Wien – Leipzig 1907, s. 101.
Reference