BUSSI Santino 1664-?1736

Santino BUSSI
Narození	28. 8. 1664
Místo narození	Bissone u Lugana (Švýcarsko)
Úmrtí	[[Kategorie: Úmrtí ]]
Místo úmrtí	Vídeň (Rakousko)
Povolání	Umělecký řemeslník‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 356
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/43458

BUSSI, Santino, * 28. 8. 1664 Bissone u Lugana (Švýcarsko), † 21. 2. 1736(7) Vídeň (Rakousko), štukatér

Životopisná data B. se rozcházejí; v literatuře je jeho narození datováno i do 1663 a 1664 (28. 8.). Pocházel z významné umělecké rodiny. Pod vedením svého otce, malíře Giovanniho Francesca B., se nejprve učil kreslení, posléze se začal věnovat štukatérství. Ve dvanácti letech se patrně připojil ke skupině vandrovních stavebních řemeslníků a spolu s nimi se vydal nejprve na cestu do Milána a odtud do Čech (do Prahy) a na Moravu. Žil a pracoval především ve Vídni, kam jej 1695 povolal Johann Adam z Liechtensteina. 23. 4. 1698 tam B. získal měšťanské právo, stal se členem cechu štukatérů a ještě v témže roce mistrem. Náležel k vůdčím osobnostem vídeňských umělců období vrcholného baroka. 31. 8. 1714 byl jmenován dvorním štukatérem. Lze proto předpokládat, že již před tímto datem působil u dvora (jeho dílem byly mj. štukové stropy leopoldovského křídla Hofburgu, jež zanikly při pozdějších přestavbách). Spolupracoval s řadou významných architektů a stavitelů (např. J. B. Fischerem z Erlachu, D. Martinellim, J. L. Hildebrandtem). Byl velice oblíbený a ceněný, čemuž odpovídaly i vysoké finanční obnosy, jež za svou práci požadoval. Kromě zakázek pro knížete Liechtensteina (výzdoba vídeňského Lichtensteinského paláce) pracoval ve Vídni i pro další významné osobnosti, mj. pro prince Evžena Savojského (zámek Belvedere), knížete Trautsona, hraběte Harracha a knížete Schwarzenberga. Kromě výzdoby paláců a zámků (Thürnthal, Prugg, Mirabell) pro světské investory provedl B. výzdobu řady sakrálních staveb ve Vídni (např. svatopetrský kostel, kostel milosrdných bratří), i na venkově, a to jak v Rakousích (Dürnstein, Melk, Klosterneuburg, Sankt Florian), tak i jinde (štuková výzdoba kurfiřtské kaple vratislavského dómu realizovaná ve dvacátých letech 18. století). V Čechách a na Moravě se podílel na výzdobě zámku v Libochovicích, Liběšicích, na počátku 18. století provedl štukatérskou výzdobu v sálech piana nobile na zámku hraběte Kounice ve Slavkově u Brna. 1710–11 pracoval pro vévodkyni toskánskou na zámku v Kolodějích, kolem 1725 pro hraběte Gallase v Praze v jeho staroměstském paláci.

L: R. Schmidt, Österreichisches Künstlerlexikon von den Anfängen bis zur Gegenwart 3, Wien 1979, s. 286n.; L. Sailer, Die Stukkateure (Die Künstler Wiens I.), Wien 1943, s. 74; Saur 15, s. 344; J. Werner, S. B. 1664–1736, diplomová práce, Wien 1992; Thieme – Becker 5, s. 293.

Ivana Ebelová