BYDŽOVSKÝ Bohumil 1880–1969

Bohumil BYDŽOVSKÝ
Narození	14. 3. 1880
Místo narození	Duchcov
Úmrtí	6. 5. 1969
Místo úmrtí	Jindřichův Hradec
Povolání	Matematik‎ Pedagog‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 364
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/43496

BYDŽOVSKÝ, Bohumil, * 14. 3. 1880 Duchcov, † 6. 5. 1969 Jindřichův Hradec, matematik, pedagog

Pocházel z rodiny duchcovského inženýra výstavby dolů a drah, matku ztratil jako čtyřletý. Otec se služebně často stěhoval, a tak B. navštěvoval školy v Duchcově, Košťanech u Teplic, Královských Vinohradech (Praha) a Litvínově. Maturoval 1898 na pražském akademickém gymnáziu, zapsal se na filozofickou fakultu české univerzity v Praze, kde studoval matematiku a fyziku. V té době už ovládal vedle latiny a řečtiny také němčinu, francouzštinu, angličtinu a italštinu. Jeho učitelé Eduard Weyr a Karel Petr ovlivnili B. zaměření na geometrii a algebru. Disertaci O integrálech hypereliptických vypracoval na námět profesora Petra. Rigorózní zkoušku skládal z matematiky u profesorů K. Petra, F. Koláčka a Č. Strouhala a z filozofie u T. G. Masaryka a F. Drtiny. V listopadu 1903 byl prohlášen doktorem filozofie. Nastoupil dráhu středoškolského profesora na pražském malostranském gymnáziu, postupně pak učil na reálkách v Kutné Hoře, Kladně a v Karlíně (Praha). Svoji praxi zúročil později při sepisování středoškolských učebnic a při prosazování reformy výuky matematiky.

Na pražské univerzitě se 1909 habilitoval a jako suplentovi odboru strojního a elektrotechnického inženýrství na technice mu byla udělena venia legendi 1911 také na pražské technice. K výuce na vysokých školách byl ze střední školy uvolněn na tzv. trvalou dovolenou. 1917 byl jmenován na pražské univerzitě titulárním mimořádným, 1919 mimořádným a 1921 řádným profesorem matematiky. Vyučoval na univerzitě až do jejího uzavření nacisty 1939 (1930/31 byl děkanem přírodovědecké fakulty). Za války přesídlil do Veselí nad Lužnicí. Od září 1942 do ledna 1943 byl okupačními orgány s manželkou internován ve Svatobořicích u Kyjova na Moravě. Po propuštění se dále podílel na práci ilegálního Národního výboru ve Veselí. V květnu 1945 zabránil odjezdu německého obrněného vlaku do bojů proti pražskému povstání. Po válce se vrátil na Karlovu univerzitu, 1946/47 se stal jejím rektorem a v následujícím roce prorektorem. V únoru 1948 v době oslav 600. jubilea UK a po odstoupení rektora Karla Engliše byl jednomyslnou volbou znovu na několik měsíců povolán do úřadu rektora. B. učil téměř šedesát let až do 1957. Během svého života značně přispěl k rozvoji matematických aktivit. Byl redaktorem matematické části Časopisu pro pěstování matematiky a fyziky, členem výboru Jednoty československých matematiků a fyziků, 1931–33 a 1945–56 také jejím předsedou. 1953 byl jmenován akademikem nově budované Československé akademie věd. Byl členem také jejích předchůdkyň České akademie věd a umění (1919) a Královské české společnosti nauk (1929). V roce 1949 se stal předsedou Československé národní rady badatelské.

K velmi záslužným počinům patřily B. vysokoškolské a středoškolské učebnice matematiky a geometrie. Badatelsky se zabýval především teorií nekonečných grup, teorií matic a determinantů a teorií konfigurací. Věnoval se také filozofii a historii matematiky, a to až do vysokého věku.

D: soupis 66 prací in: http://www.math.muni.cz/math/biografie/bib/hlavni/ bydzovsk.html.

L: ČsB 1, nestr.; K. Koutský, Sedmdesátiny prof. dr. B. B., in: Časopis pro pěstování matematiky 75, 1950, s. D 349n. (se soupisem 61 prací); K. Šindelář, Památce B. B., in: tamtéž 95, 1970, s. 100n.; K. Drábek, Sto let od narození akademika B. B., in: Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 25, 1980, s. 283n.; J. Olejníčková, Scientific work of B. B. – cyclic collineations, 2002; L. Francová, Život a dílo B. B., disertační práce na Matematicko-fyzikální fakultě UK Praha 2001 (s bibliografií); K. Šindelář, Vzpomínka na akademika B. B., in: Časopis pro pěstování matematiky 105, 1980, s. 325n.; Tomeš 1, s. 165; ČAVU, s. 50.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jaroslav Folta