CEREGHETTI Santino ?1640–1719

Z Biografický slovník českých zemí
Santino CEREGHETTI
Datum narození asi? 1640
Místo narození asi
Datum úmrtí 16. 11. 1719
Místo úmrtí Příbram
Povolání Umělecký řemeslník‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 402–403. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/43802

CEREGHETTI, Santino (též CERGHETI), * asi 1640?, † 16. 11. 1719 Příbram, štukatér

Byl vlašského původu. Do Příbrami, kde především tvořil, přišel nepochybně z Prahy. Tam měl s bratrem Bartolomeem, rovněž štukatérem, koupený dům, ten však, poté co se 1669 oženil, byl nucen zastavit. V Příbrami, kde dlouhodobě pracoval na Svaté Hoře, se stal váženým měšťanem a 1693 dokonce stanul v čele města jako purkmistr. Své povinnosti dělil mezi úřad a činnosti v příbramském společném cechu zedníků, tesařů a kameníků.

Byl autorem štukové výzdoby jezuitského poutního místa na Svaté Hoře u Příbrami (od 1665). Dlouhodobá práce v komplexu na centrálním mariánském kostelíku (1665, v sakristii 1668) a jednotlivých kaplích (kaple P. Marie Bolestné, 1671; Narození Panny Marie, 1672; sv. Josefa, kolem 1676; Korunování Panny Marie, 1674; Dušičková, 1676; Kolovratská, 1676; sv. Jáchyma a Anny; dvakrát Pražská kaple, 1675 a 1696/97) ukázala postupný vývoj jeho tvorby od jednodušších dekorací boltcových kartuší až po výzdobu akantovými a figurálními motivy; C. dílo ale nepřesáhlo dobový průměr. 1686–88 se podílel také na štukaturách při obnově fasády kostela sv. Mikuláše v Českých Budějovicích.

I jeho syn Ignác Antonín C. (křtěn 20. 5. 1680 Příbram, † 19. 10. 1729 Chrudim) se věnoval štukatérskému řemeslu.

Pavel Vlček

Literatura

  • A. Podlaha, Archivní příspěvky k dějinám stavby a výzdoby Svaté Hory, in: PA 33, 1923, s. 252n., 256n.
  • E. Poche a kol., Umělecké památky Čech 1, 1977, s. 204, 2, 1978, s.180n., 184
  • P. Preiss, Italští umělci v Praze, 1986, s. 360n.
  • DČVU 2/1, s. 311
  • DČVU 2/2, s. 347
  • Saur 17, s. 552
  • NEČVU D, s. 138
  • Thieme – Becker 6, s. 294
  • BL 1, s. 187
  • Toman 1, s. 127.

Reference