CIKÁN Miroslav 1896–1962

	Miroslav CIKÁN
Narození	11. 2. 1896
Místo narození	Praha
Úmrtí	1. 2. 1962
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Filmař nebo filmový podnikatel‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 415-416
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/43874

CIKÁN, Miroslav, * 11. 2. 1896 Praha, † 1. 2. 1962 Praha, filmový režisér, scenárista

Pocházel z rodiny dělníka. 1913 absolvoval v Praze obchodní školu a soukromě se zajímal o výtvarné umění. Už před první světovou válkou 1914 začal pracovat u filmu a prošel postupně v ateliérech povoláním dělníka, praktikanta, překladatele a autora titulků u zahraničních filmů, působil ve filmové půjčovně v několika funkcích od úředníka až po ředitele. K samotné filmové tvorbě se dostal dost pozdě. Jako režisér debutoval 1933 adaptací románu K. Poláčka Dům na předměstí s Hugo Haasem v titulní roli. Zahájil tak více než čtvrt století trvající kariéru jednoho z nejplodnějších českých filmových režisérů, která se vyznačovala podle kritiky velmi rozkolísanou úrovní, od řady snímků podprůměrné kvality a žánrů až po filmy vymykající se průměru s výborným hereckým obsazením. Zvláště v období první republiky patřil vedle M. Friče a V. Slavínského k nejzaměstnávanějším režisérům. Vytvořil 50 celovečerních filmů, k nimž často psal sám i scénáře. Už 1934 byl podepsán pod realizací pěti filmů a 1939 dokonce pod sedmi. Nevybíral si náměty, filmoval operety, veselohry, sentimentální příběhy, detektivky i literární předlohy. Umělecké ambice byly často obětovány překotnosti C. práce, provedené ovšem s profesionální zručností a rutinou. Podřizoval se i požadavku na ekonomickou nenáročnost natáčených filmů. Pod jeho vedením vznikly filmové adaptace operet, např. Weinbergrovy Na růžích ustláno, Viplerovy Na Svatém kopečku (obě 1934) a Jankovcovy Lojzičky (1936), k nim se přiřadily dvě původní filmové operety J. Stelibského Veselá bída (1939) a Štěstí pro dva (1940), v nichž si hlavní roli zahrála známá subreta Jarmila Kšírová. Ve svých komediích dával C. hereckou příležitost řadě vynikajících a v té době velmi populárních herců, ať to byl Vlasta Burian v titulní roli Hrdinného kapitána Korkorána (1934) a ve dvojroli Blahomrava Ducánka a Josefa Hlaváčka (Provdám svou ženu, 1941), Antonie Nedošínská jako starostlivá matka v Barbora řádí (1935), Věra Ferbasová (Andula vyhrála, 1937 a Vandiny trampoty, 1938), Jindřich Plachta (Karel a já, 1942). Z průměrné komediální produkce se vymykalo několik filmů, už 1934 podle předlohy K. Poláčka natočená parodie U nás v Kocourkově, v níž se jako Julius Kaplan objevil Jan Werich (hudba J. Ježek a Julius Kalaš). V komedii na námět divadelní hry Edmonda Konráda Svět, kde se žebrá (1938) si úlohu žebráka, který vlastní činžovní dům, zahrál Hugo Haas. Antonie Nedošínská byla jako roztomilá starší a trochu výstřední dáma protagonistkou v komediích Příklady táhnou (1939) a Konečně sami (1940). Z průměru se nevymanily C. milostné příběhy (Komediantská princezna, 1936; Děvče za výkladem, 1937; Osmnáctiletá, 1939), ani pokus o humornou detektivku Paklíč (1944). Podle divadelní předlohy G. Preissové vznikla s Marií Ptákovou a Leopoldou Dostalovou v hlavních rolích ve filmové podobě Její pastorkyňa (1938). Podle povídky J. Haise-Týneckého zpracoval 1937 po starší němé verzi P. Pražského svůj snad nejzdařilejší film Batalión, s Františkem Smolíkem, který exceloval v tragické titulní roli pražského advokáta Uhra. Na sklonku druhé světové války se podílel pod jménem Friedrich Zittau na dvou německých filmech. Po osvobození a zestátnění československé kinematografie natočil do 1960 ještě několik filmů: válečné utrpení reflektující Hrdinové mlčí (1946) a Jurášek (1956), historické filmy podle literárních předloh F. Kubky Alena (1947) a A. Staška O ševci Matoušovi (1948), konečně i díla s politickou tematikou o stavbě železnice Červená Skala – Margecany Boj sa skončí zajtra (1951) a Výstraha (1953) podle M. Majerové.

L: J. Brož, M. C., 1971; FP, s. 66n.; První čs. sborník pro film a divadlo, 1935, s. 82; M. C., in: Kinorevue, 1940–41, 2, s. 194; Filmová práce, 1946, č. 7, s. 6n.; Československý film, 1951, č. 10, s. 9; Náš film, 1951, č. 12, s. 224, 1951, č. 14, s. 268; Český hraný film 2, 3, 1995, rejstřík; Večerní Praha, 1961, č. 35, s. 3; Kino, 1962, č. 4, s. 3; Rudé právo 2. 2. 1962, s. 3, 11. 2. 1966, č. 41, s. 4; DČD 3, s. 228; ČBS, s. 81; SBS 1, s. 371; EJ, s. 77; Tomeš 1, s. 171.

Marie Makariusová

Miroslav Cikán při natáčení filmu Svět kde se žebrá, 1938