COMETTA Giovanni Bartolomeo ?1620–1687

Giovanni Bartolomeo COMETTA
Narození	asi 1620
Místo narození	Devoggio u Lugana (Švýcarsko)
Úmrtí	4. 9. 1687
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Umělecký řemeslník‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 449
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/44096

COMETTA, Giovanni Bartolomeo, * asi 1620 Devoggio u Lugana (Švýcarsko), † 4. 9. 1687 Praha (datum pohřbu), štukatér, sochař

Pocházel z rozvětvené umělecké rodiny, působil mj. v Sasku a v Dolní Lužici. V Praze, kam zřejmě přišel z Lince, byl doložen od 1665. V Čechách pracoval pro církevní řády (cisterciáky, jezuity a křižovníky), ale i pro přední šlechtice (Kolovraty, Slavaty, Morziny a Šternberky) a byl rovněž v panovnických službách. Získal 1680 místo dvorního štukatéra. C. dekorativní štuky s mohutnými kartušemi, ovocnými festony a žánrovými postavičkami andílků jsou živé, zatímco jeho větší figurativní práce působí poněkud strnule.

Je mu připisována výzdoba audienčního sálu hradu Ortenburg v Budyšíně z 1660 a zhruba ze stejné doby pocházející štuky na zámku v saském Hermsdorfu a také mladší práce v Lieberose u Chotěbuzi. V Muskau (dnes Bad Muskau, Lužice) pracoval v městském a zámeckém kostele, od 1656 prováděl výzdobu rytířského sálu tamního zámku. 1654–58 vyhotovil figurální a dekorativní štuky v klášterním kostele v lužické Neuzelle. S velkou pravděpodobností byl rovněž autorem návrhu štukové výzdoby na náchodském zámku, kterou uskutečnili Domenico Rossi se společníky a Andrea Cyrus. V Praze patrně již v 50. letech pracoval v jezuitském kostele sv. Salvátora v Klementinu. V stejném areálu dále vyhotovil hlavice fasády a zřejmě i výzdobu chodeb západního křídla. Doložen byl jeho podíl na hradčanské Loretě (1664) a také v kostele sv. Jakuba v Jičíně. Dlouhodobě pracoval ve Staré Boleslavi na štukové dekoraci tamního farního a poutního kostela Nanebevzetí P. Marie (1662–74). Navrhoval štukovou výzdobu v Kolovratské kapli na Svaté Hoře u Příbrami, dále tam vyzdobil Plzeňskou kapli, provedl zřejmě i dekoraci kaple sv. Maří Magdalény, kde se mu připisuje i socha světice. Později se C. podílel na řadě významných stavebních podniků. 1671 pracoval na štukách pokrývajících klenby Mariánské a Leopoldovy kaple ve Sv. Havlu na Starém Městě pražském, byl autorem hlavic na fasádě Černínského paláce na Hradčanech (1673), kde na dvorních fasádách vytvářel i další bohaté štukové detaily s Giovannim Madernou (1674). Současně se podílel na přestavbě pražského Slavatovského paláce (1673–74), 1674–75 štukem dekoroval klášterní kostel v Klášteře u Nové Bystřice.

L: Dlabač 1, s. 288; Toman 1, s. 131; EČVU, s. 82; P. Preiss, Italští umělci v Praze, 1986, s. 163n.; DČVU 2/1, 1989, s. 299; Saur 20, s. 443.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Vlček