CORI Jan Nepomuk 1819–1887

Z Biografický slovník českých zemí
Jan Nepomuk CORI
Datum narození 25. 6. 1819
Místo narození Jindřichův Hradec
Datum úmrtí 12. 10. 1887
Místo úmrtí Jindřichův Hradec
Povolání Spisovatel‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 457. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/44125

CORI, Jan Nepomuk, * 25. 6. 1819 Jindřichův Hradec, † 12. 10. 1887 Jindřichův Hradec, vojenský kněz, historik

Syn jindřichohradeckého obročního J. Coriho (1771–1846) a K. Pelclové (1787–1851), vnuk F. M. Pelcla (1734–1801), strýc C. I. Coriho (1865–1954), prastrýc C. F. Coriho (1896–1984). Vyrůstal na jindřichohradeckém zámku, což v něm vypěstovalo celoživotní zaujetí dějinami a architekturou (1843 zámkem prováděl J. V. Friče a bratry F. a V. Náprstky, načež je představil Pelclově dceři – své matce). 1839 vstoupil do semináře v Českých Budějovicích, 25. 7. 1843 byl vysvěcen na kněze; nejprve se stal kaplanem v rodišti, 1845 pak byl vyslán jako polní kaplan III. třídy k 11. pěšímu pluku (od 1854 plukovní a špitální kaplan v Mohuči, od 1856 čestný farář českobudějovické diecéze). 1866 byl jmenován duchovním radou mohučského biskupa a povýšen na polního kaplana I. třídy; záhy nato byl ale převelen k dělostřeleckému pluku do Salcburska. Od 1868 (definitivně od 1870) získal potvrzení jako c. k. vojenský okresní farář v Linci pro Horní Rakousy a Salcbursko. V téže době se začal zabývat znovu historií a od 1871 byl zároveň c. k. konzervátorem pro Horní Rakousy. 1876 byl přeložen do Innsbrucku, ale již k 7. 4. 1877 odešel do výslužby a usadil se v rodném Jindřichově Hradci.

C. byl autorem prací o dějinách hlavního chrámu v Lorchu a domnělém přeložení biskupství do Pasova, středověké hradní architektuře, o česko-hornorakouských hraničních sporech od časů císaře Fridricha III. až do konce 15. století, o dějinách jindřichohradeckého hradu a rodu pánů z Hradce i o dějinách města Mostu, který mu za to (1882) propůjčil čestné občanství. Četné další práce zůstaly v rukopise.

Pavel Čech

Dílo

Lauriacum oder Lorch unter römischer und deutscher Herrschaft nebst einem Anhange über die angebliche Verlegung des Bischofsitzes von Lorch nach Passau und die Metropolitankirche von Lorch, Linz 1871; Bau und Einrichtung der deutschen Burgen in Mittelalter mit Beziehungen auf Oberösterreich, Linz 1874; Příspěvek k dějinám starobylého hradu v Jindřichově Hradci, in: Ohlas od Nežárky 4, 1874, č. 21 (nestr.); Příspěvek k dějinám starobylého hradu jindřichohradeckého, in: tamtéž č. 29 (nestr.); Objevené fresky, in: tamtéž 10, 1880, č. 27, s. 215n.; Grenzfehden zwischen Böhmen und Oberösterreich zur Zeit des Kaisers Friedrich III. bis zu Ende des XV. Jahrhunderts, Linz 1886; Geschichte der königl. Stadt Brüx bis zum Jahre 1788, 1889; Markéta Korutanská (c. 1310), in: Ohlas od Nežárky 21, 1891, č. 37, s. 293n.; Eberhard, arcibiskup Solnohradský (1403–1427), in: tamtéž, č. 38, s. 301n., č. 39, s. 309n.; Menhart, volený biskup Tridentský (1349–1376), in: tamtéž 21, 1891, č. 42, s. 333n., č. 43, s. 341n., č. 44, s. 349n.

Literatura

  • J. V. Frič, Paměti 1, 1885, s. 174
  • Úmrtí. Dne 12. října zesnul zde v Pánu veledůst. pán…, in: Ohlas od Nežárky 17, 1887, č. 42, s. 406
  • J. Platzerová – E. Cori, Všem, kdožkoli našemu v Pánu zesnulému bratrovi Janovi Corimu…, in: tamtéž, č. 43, s. 422
  • OSN 5, s. 629
  • F. Tischer, P. Jan Nep. C., kanovník a spisovatel historický, in: Ohlas od Nežárky 22, 1892, č. 10–11, s. 81, 89n.
  • J. M. Brauner, Brüxer Gedenkbuch, 2. Band: Brüx im 19. Jahrhundert, b. d., s. 67
  • Z. Nejedlý, Bedřich Smetana 1/1, 1924, s. 319
  • MSN 1, s. 876
  • BOS 3, s. 185
  • S. Dvořák, Rod Františka Martina Pelcla, Genealogická studie, 1934, s. 88n.
  • KSN 2, s. 365
  • J. Johanides, František Martin Pelcl, 1981, s. 42n.

Prameny

  • dopis F. Čenskému 27. 10. 1852, LA PNP Praha
  • dopis K. J. Erbenovi 5. 9. 1858, tamtéž.

Reference