CYRANI z Bolleshausu Ignác Josef ?1700–1758
| Ignác Josef CYRANI z Bolleshausu | |
| |
| Datum narození | 19. 1. 1701 |
|---|---|
| Místo narození | Ledeč nad Sázavou |
| Datum úmrtí | 11. 10. 1758 |
| Místo úmrtí | Hodonín |
| Povolání | Architekt |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 484. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/41861 |
CYRANI z Bolleshausu, Ignác Josef (též CIRANI), * 19. 1. 1701 Ledeč nad Sázavou, † 11. 10. 1758 Hodonín, architekt
Architekt a inženýr, který snad pocházel z českého aristokratického rodu; syn hejtmana panství Matyáše Antonína Czirana a jeho ženy Anny Marie roz. Písecké. Jeho tvorba vycházela v ornamentice a některých půdorysných dispozicích z díla vídeňského architekta Johanna Lucase Hildebrandta (centralizující stavby na půdorysu oktogonu či oválu ve Veselí nad Moravou a Kroměříži). Předpokládá se, že C. studoval na vojenské akademii ve Vídni a znal pražskou vrcholně a pozdně barokní architekturu (obzvlášť rané dílo Kiliána Ignáce Dientzenhofera). Pracoval především jako dvorní architekt olomouckých biskupů. C. dílo, které vykonal v jejich službách, je nejlépe archivně doloženo. Řada staveb mu byla přisouzena na základě stylové analýzy. Ke konci života působil na hodonínském panství jako hospodářský rada.
Martin Pavlíček
Dílo
farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kroměříži, 1724–36; servitský kostel sv. Andělů strážných ve Veselí nad Moravou, 1725–39; kaple Panny Marie Bolestné při kostele sv. Mořice v Kroměříži, 1730; poutní kostel Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou, 1735–56; kostel sv. Alžběty ve Vnorovech, 1737–41; piaristický kostel sv. Jana Křtitele v Kroměříži, 1737–68; tzv. emeritní dům v Kroměříži, 1738; piaristický kostel Nanebevzetí Panny Marie s kolejí ve Strážnici, 1742–57; hřbitov ve Střílkách, před 1743; přestavba kostela sv. Jakuba Většího v Břestu, 1745; kaple sv. Rocha ve Strážnici, 1746–52; přestavba kostela sv. Václava v Hulíně, 1749–54; přestavba biskupské rezidence v Kroměříži, po 1752; biskupský lovecký zámeček Ferdinandsko u Vyškova, 1757; snad i částečná přestavba zámecké rezidence v Tovačově, před 1758.
Literatura
- A. Jirka, I. J. C. z Bolleshausu, diplomová práce, Filozofická fakulta MU Brno, 1969
- NEČVU 1, s. 111 (kde soupis další literatury)
- Michal R. Cyrany, Původ, život a dílo architekta J. I. C. z B. (1701–1758), in: Genealogické a heraldické listy 43, 2023, č. 1, s. 2-10, a č. 2, s. 30-36.