CZERMAK Alois 1873–1950
Alois CZERMAK | |
Narození | 10. 9. 1873 |
---|---|
Místo narození | Karviná |
Úmrtí | 28. 11. 1950 |
Místo úmrtí | Alt Lengbach (Rakousko) |
Povolání | Bánský odborník nebo energetik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 493-494 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/44311 |
CZERMAK, Alois, * 10. 9. 1873 Karviná, † 28. 11. 1950 Alt Lengbach (Rakousko), báňský odborník
Od 1892 navštěvoval báňskou akademii v rakouském Leobenu. 1896 zakončil studia hornictví a hutnictví titulem inženýr a nastoupil na důl Hohenegger v Karviné. Stal se nejdříve závodním v koksovně, 1901 pracoval ve stejné profesi v západočeském dolu Austria, který vlastnila společnost Západočeský báňský akciový spolek (Westböhmischer Bergbau-Actien-Verein /WBAV/) se sídlem v Plzni. Její ředitelství bylo později přeloženo do Ústí nad Labem. 1907 se vrátil do svého rodiště, 1908 byl jmenován důlním inspektorem. Odborně se C. specializoval na problematiku důlní těžby a využití elektřiny v ekonomice. V této oblasti se stal uznávaným odborníkem. Své poznatky a zkušenosti publikoval asi ve 20 odborných článcích, např. Úprava a zužitkování drobného uhlí z dnešních hledisek (zvl. otisk z Hornického věstníku, 1925). 1913 se odstěhoval do Ústí nad Labem a začal pracovat opět u WBAV. O rok později se stal generálním ředitelem této společnosti a v této funkci pracoval do 1945. Zároveň působil ve správní radě. 1919 mu byl na vysoké škole v Leobenu udělen titul Dr. mont. h. c. Byl zvolen viceprezidentem a. s. Lomské uhelné doly v Lomu u Mostu (Brucher Kohlenwerke AG Bruch bei Brüx), zasedal ve správních radách Duchcovsko-Podmokelské železniční dráhy (Dux-Bodenbacher Eisenbahn), Deutsche Vereinigte Königs-Laura-Hütte, Mostecké pouliční dráhy a elektrické společnosti v Mostě (Brüxer Strassenbahn- u. Elektrizitätsgesellschaft Brüx), pražské firmy pro průmyslové závody Gefia, a. s. pro průmysl na stlačený vzduch H. Flottmann v Praze ad. Od 14. 4. 1902 byl ženatý s Lilli, roz. Pfohlovou.
L: Köpfe, s. 44; BL 1, s. 220; Trh československý, s. 259, 288, 376, 1888, 1890, 2136, 2442.
Jana Brabencová