DĚDEČEK Josef 1843–1915

Josef DĚDEČEK
Narození	12. 11. 1843
Místo narození	Chlomek u Turnova
Úmrtí	15. 5. 1915
Místo úmrtí	Dolní Chabry (Praha)
Povolání	Botanik‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 153
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/45349

DĚDEČEK, Josef, * 12. 11. 1843 Chlomek u Turnova, † 15. 5. 1915 Dolní Chabry (Praha), botanik

Po studiu na gymnáziu v Jičíně vystudoval Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze; působil dlouhou dobu jako středoškolský profesor na reálkách v Praze a v Písku, později v Karlíně (Praha). Po odchodu do penze se odstěhoval na statek v Dolních Chabrech (Praha), odkud pocházela jeho manželka Anna, roz. Tichá, s níž měl dva syny a dceru.

Patřil k okruhu floristů kolem L. Čelakovského (s nímž se ale později rozešel); své odborné příspěvky většinou publikoval v němčině, např. pojednání o českých rašelinách a jejich společenstvech (1876). Řadu floristických příspěvků věnoval i fanerogamům (jednosnubné rostliny), zejména v 70. letech – poměrně hojně přispíval do Vesmíru. Sbíral hlavně v okolí Prahy, v Posázaví a jižních Čechách (Písecko).

Hlavní oblastí D. zájmu byly mechorosty, v prvé řadě jatrovky, jejichž první zevrubnou monografii u nás vydal v Archivu pro přírodovědecké prozkoumání Čech (česká verze Monografie mechův jatrovkovitých vyšla 1883, německá verze Die Lebermoose Böhmens 1886). Z této oblasti vznikla i řada důležitých drobnějších příspěvků, jež si někdy kladly širší cíle než jen floristické. Věnoval se také didaktice a přeložil A. Pokorného Názorný nerostopis (5. vyd. 1891). D. herbář byl uložen v pražském Národním muzeu.

L: OSN 7, s. 18, 28, s. 254; OSND 1/2, s. 1418; MSN 2, s. 92; KSN 3, s. 222; M. Adamová, J. D., in: Od Ještěda k Troskám 4, 1926, s. 147–151 a 164–168; L. Viniklář (ed.), Vývoj české přírodovědy, 1931, rejstřík (s datem narození 22. 11.); I. Klášterský – A. Hrabětová – J. Duda, Botanikové na českém a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy Čs. společnosti pro dějiny věd a techniky 14–15, 1970, s. 72; J. Janko, Vědy o životě v českých zemích (1750–1950), 1997, s. 224, 551.

Jan Janko