DALECKÝ Rudolf 1906–1945
| Rudolf DALECKÝ | |
| Datum narození | 23. 12. 1906 |
|---|---|
| Místo narození | Bezdružice u Tachova |
| Datum úmrtí | 5. 5. 1945 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | Voják nebo partyzán |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 112. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/136866 |
DALECKÝ, Rudolf, * 23. 12. 1906 Bezdružice u Tachova, † 5. 5. 1945 Praha, pilot, letecký akrobat, účastník 2. odboje
Otec byl revizorem na železnici, rodina se proto během D. dětství mnohokrát stěhovala. D. navštěvoval měšťanku ve Zvolenu, odešel z ní a vystudoval školu pro letecký dorost v Chebu. Poté sloužil jako pilot u bojových útvarů a ve Vojenském technickém leteckém ústavu. Armádu opustil v hodnosti rotného s 1 543 nalétanými hodinami při téměř 5 000 startech. Od května 1935 působil jako zkušební pilot (později šéfpilot) v pražské továrně Avia. Jako první zalétával na konci září 1938 moderní stíhačku Avia B-35. Jeho pilotní umění s letounem Avia BH-534 získalo řadu ocenění na mezinárodních soutěžích (1937 Curych, kde ho obdivoval i legendární německý pilot Ernst Udet). Známý byl i díky riskantním pilotním kouskům (např. podletěl Mánesův most v Praze). Pracoval též jako místopředseda Svazu letců ČSR.
Po nacistické okupaci českých zemí se podílel na odbojové činnosti (mj. ukrýval zbraně a organizoval odchod letců do zahraničí), koncem března 1940 byl zatčen a vězněn mj. na Pankráci, v Dachau a Drážďanech. Po propuštění na konci války se zapojil do Pražského povstání. 5. 5. 1945 se stal jedním z parlamentářů s bílou vlajkou, kteří šli vyjednávat o příměří mezi povstalci a německými vojáky na nádraží Praha-Vysočany. Při tom byl zastřelen (pamětní deska před budovou nádraží). Lékař na Bulovce mohl pouze konstatovat smrt D. následkem průstřelu krku. Pohřben byl na hřbitově v Praze-Hloubětíně (na náhrobku chybné úmrtí 7. 5.).
Tomáš Burda
Literatura
- P. Vychodil, Kdo byl R. D., in: Letectví a kosmonautika 66, 1990, č. 15, s. 3/563.
Reference