DALUEGE Kurt 1897–1946
| Kurt DALUEGE | |
| |
| Datum narození | 15. 10. 1897 |
|---|---|
| Místo narození | Kreuzburg (Horní Slezsko, dnes Kluczbork, Polsko) |
| Datum úmrtí | 23. 10. 1946 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ Voják nebo partyzán |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 115. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/45257 |
DALUEGE, Kurt, * 15. 10. 1897 Kreuzburg (Horní Slezsko, dnes Kluczbork, Polsko), † 23. 10. 1946 Praha, politik, poslanec
Narodil se v rodině pruského státního úředníka. 1916 byl po složení maturity povolán do německé armády a zúčastnil se bojů na západní frontě. Po první světové válce se zapojil do nacistického hnutí. Nejprve se postavil do čela organizace německých válečných veteránů Selbstschutz Oberschlesien, s níž se zúčastnil polsko-německých národnostních střetů. Koncem 1921 odešel do Berlína, kde 1922–24 vystudoval a stal se stavebním inženýrem. Vstoupil do organizace Freikorps Roßbach, odkud vedla již přímá cesta do řad Hitlerovy strany NSDAP, do níž vstoupil na jaře 1923. Oženil se 1926 s Käthe Schwarzovou, s níž měl tři dcery a syna. V březnu téhož roku zakládal v Berlíně SA, které 1926–28 vedl. Na osobní Hitlerovo přání pak vstoupil do SS a převzal jejich vedení v Berlíně, 1931–33 byl velitelem SS-Gruppe Ost. 1932–33 byl poslancem pruského zemského sněmu za NSDAP.
Po Hitlerově převzetí moci v lednu 1933 začala jeho rychlá kariéra: nejprve jako ministerského ředitele, v září se stal pruským státním radou a velitelem zemské policie, v listopadu poslancem Reichstagu. Po tzv. Röhmově puči v červnu 1934 byl zodpovědný za reorganizaci SA a na podzim se jako SS-Obergruppenführer stal zástupcem říšského vůdce SS Heinricha Himmlera a velitelem pořádkové policie (Ordnungspolizei), kde získal hodnost generála policie. V dalších letech byl politikou H. Himmlera a R. Heydricha zbaven dřívějšího vlivu, nicméně zásluhou dobrých kontaktů s Hitlerem si udržel vlivné postavení, od počátku druhé světové války byl pak odpovědný za Hitlerovu osobní ochranu. V dubnu 1942 byl povýšen do hodnosti SS-Oberstgruppenführera a generálplukovníka policie. Po atentátu na R. Heydricha převzal řízení Hlavního říšského bezpečnostního úřadu (Reichssicherheitshauptamt) a stal se zastupujícím říšským protektorem v tzv. protektorátu Čechy a Morava, kde byl spoluodpovědný za zločiny proti českému obyvatelstvu v době heydrichiády, mj. za vyhlazení obce Lidice a vyvraždění jejího obyvatelstva. 1943 prodělal v květnu a v srpnu dva infarkty, po nichž se již nevrátil do činné služby a žil až do konce války na svém statku.
V květnu 1945 byl zajat americkými jednotkami v Lübecku a v září téhož roku vydán do Československa, kde byl za válečné zločiny odsouzen k trestu smrti a popraven.
Jan Němeček
Dílo
Tag der deutschen Polizei 1934, München 1935; Nationalsozialistischer Kampf gegen das Verbrechertum, München 1936.
Literatura
- K. D. – Der Prototyp des loyalen Nationalsozialisten, in: Die braune Elite (ed. R. Smelser – E. Syring – R. Zitelmann) 2, Darmstadt 1999, s. 66–79 DBE 2, s. 264
- BL 1, s. 230
- Tomeš 1, s. 221
- Biographisches Wörterbuch zur deutschen Geschichte, 2. Aufl . bearb. K. Bosl, 1, München 1937
- C. Cadle, My honor is loyalty. The Biography of SS General K. D., Princeton 1979
- Enzyklopädie des Holocaust (ed. E. Jäckel) 1, Berlin 1993.
Reference