DASTICH Josef 1835–1870

	Josef DASTICH
	Portrét ; Hrob Josefa Dasticha na Olšanských hřbitovech v Praze ;
Datum narození	27. 2. 1835
Místo narození	Čimelice u Písku
Datum úmrtí	21. 3. 1870
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Filozof‎; Pedagog‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 131. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/45298

DASTICH, Josef, * 27. 2. 1835 Čimelice u Písku, † 21. 3. 1870 Praha, filozof, pedagog

Absolvoval gymnázium v Písku a poté studoval filozofii na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze (1855–59). Habilitoval se 1861 nepublikovanou prací o Schillerovi jako filozofovi a estetikovi. Doktorem filozofie se stal 1863 a mimořádným profesorem 1866. Vzdělával se také na stáži v psychologickém semináři u prof. H. L. Helmholtze v Heidelbergu. Dříve, než stačil získat řádnou profesuru, zemřel na tuberkulózu.

Stal se jedním z nejvýznamnějších představitelů českého herbartismu. Oproti některým dalším herbartovcům, jako např. F. Čuprovi, byl D. ortodoxním představitelem tohoto filozofického směru inspirovaného dílem Johanna Friedricha Herbarta, který vystoupil z tzv. realistických pozic proti německé klasické spekulativní filozofii (J. G. Fichte, G. W. F. Hegel, F. W. J. Schelling) a získal vliv především jako psycholog a pedagog. D. se opíral o model přírodovědného myšlení, jež mělo propůjčit filozofii v různých oborech ráz exaktnosti. Jeho intenzivní zájem platil estetice, jež v D. pojetí zahrnovala jako svébytnou součást i etiku (mravovědu).

Pro vývoj českého duchovního a zvláště filozofického života měl zásadní význam fakt, že D. přednášel česky. Zasloužil se rovněž o rozvoj české odborné, zvl. filozofické terminologie, čímž přispěl k vytváření českého názvosloví v oboru metafyziky, etiky, estetiky, logiky a psychologie.

Soustavně se věnoval se osvětové činnosti a udržoval intenzivní styky s žáky působícími na gymnáziích. Mezi jeho žáky patřili mj. estetik O. Hostinský a básník J. Zeyer. Byl vydavatelem časopisu Krok. Zájem českých badatelů o D. dílo a herbartismus dozníval v meziválečném období. Systematické zmapování českého herbartismu a renesanci zájmu o jeho význam v českém filozofickém myšlení, tedy i o D. osobnost, přinesly v 80. a 90. letech 20. století práce I. Tretery.

Vlastimil Hála

Dílo

Rozbor filosofických náhledů Tómy ze Štítného o pojmu krásy a o poměru víry k rozumu, 1862; Základové praktické filosofie ve smyslu všeobecné etiky, 1863; Empirická psychologie, 1867; Filosofická propedeutika, 1867; O poměru zkoumání empirického k bádání filosofickému, in: ČNM 35, 1861, s. 54n.; Metaphysik und exacte Naturforschung, in: Zeitschrift für exacte Philosophie (Leipzig), 1864, s. 225n.; O původu klamů a mamů smyslových, in: Krok, 1865, s. 193n., 321n.; Úvaha o knize Dra Augustina Smetany Der Geist, sein Entstehen und Vergehen, in: tamtéž, 1866, s. 52–53, 110n.

Literatura

J. Durdík, Kalilogie, 1872, passim
OSN 7, s. 67–69
J. Novák, Z dopisů J. D., in: Česká mysl, 2, 1901, s. 47n., 129n.
7, 1906, s. 138n., 219n., 293n., 381n.
B. Lifka, J. D., 1923
České herbartovské vyznavačství, in: Zábův sborník, 1925
J. Král, Československá filosofie, 1937
I. Tretera, J. F. Herbart a jeho stoupenci na pražské univerzitě, 1989, passim
týž, Herbartismus a česká filosofie, 1998, passim
LČL 1, s. 514–515
SČF, s. 95–96.

Reference