DENKSTEIN Vladimír 1906–1993

	Vladimír DENKSTEIN
Narození	3. 2. 1906
Místo narození	Dobřany u Plzně
Úmrtí	16. 2. 1993
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Uměnovědec nebo historik umění‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 176
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/45385

DENKSTEIN, Vladimír, * 3. 2. 1906 Dobřany u Plzně, † 16. 2. 1993 Praha, historik, historik umění, muzejní pracovník

Studoval od 1924 Filozofickou fakultu UK, obor zeměpis a historie (u Václava Novotného, Jaroslava Bidla a Josefa V. Šimáka), dějiny umění u Vojtěcha Birnbauma, navštěvoval také přednášky Antonína Matějčka. 1928–29 pobýval na stipendiu ve Varšavě a v Krakově, kde psal práci Ideál polského šlechtice v době Zikmunda II. Augusta a připravoval disertaci Gotická cihlová architektura ve 13. a 14. století. 1930–32 dokončil studia dějin umění a stal se asistentem prof. V. Birnbauma. Po dosažení doktorátu nastoupil do muzea v Českých Budějovicích jako historik umění. Po německé okupaci byl 1940 propuštěn a vrátil se do Prahy. Působil zprvu v Národním muzeu a v Národní galerii, 1942 se stal kmenovým zaměstnancem Národního muzea. Pracoval nejprve v národopisném oddělení, 1946 se stal vedoucím oddělení historické archeologie. Od 1948 byl zastupujícím ředitelem, 1956–70 ředitelem Národního muzea. Působil v různých odborných institucích, 1952–60 jako předseda Svazu českých muzeí, od 1959 v Ústřední muzejní radě, přijal členství a funkce v mezinárodních muzejních a památkářských organizací (ICOM) ad.

Patřil k historikům umění vídeňské školy, jeho hlavním studijním zájmem byl český středověk. D. dílo se vyznačovalo vysokou odbornou spolehlivostí založenou na důkladné badatelské práci, přesné analýze archivních dokumentů a znalosti historického materiálu. Výsledky práce publikoval od 1928 v Ročence Kruhu pro pěstování dějin umění, v Památkách archeologických, v Časopise Národního muzea, ve Sborníku Národního muzea (do 1974 byl jeho redaktorem), později v Umění, Rozpravách ČSAV ad. Napsal řadu odborných studií, mj. o stavební historii gotických kostelů (Panny Marie Sněžné v Praze, 1932; dominikánský kostel v Českých Budějovicích, 1933; sv. Jiljí v Nymburce a Nanebevzetí P. Marie v Opavě, 1935 ad.) nebo o jihočeském gotickém sochařství (Madona z Kamenného Újezda, 1934; sv. Bartoloměj z dnes již zaniklé obce Horní Drkolné, 1937; Madona z Rudolfova, 1949 ad.). Podílel se na řadě výstav, nejvýznamnější z nich byla výstava jihočeské gotiky v Umělecké besedě v Praze (1935). I po odchodu do důchodu se dále věnoval historické práci, přednášel pro Klub Za starou Prahu a pracoval jako odborný průvodce.

D: Katedrální chrám sv. Mikuláše v Českých Budějovicích, 1942; Zvíkov, 1948; Švabinského cyklus litografií Satyr, 1949; O úkolech české archeologie, 1953; Jihočeská gotika (s F. Matoušem), 1953; Sbírka české architektonické plastiky 11.–19. století (se Z. Drobnou a J. Kybalovou), 1958; Lapidarium Národního muzea, 1958; Pavézy českého typu 1–3, 1962–1964, 1965; Hollarovy rané kresby z let 1625–1630, 1977; K vývoji symbolů a k interpretacím děl středověkého umění, 1987; Někdejší vyšehradský lustr z roku 1129, in: Královský Vyšehrad, 1992, s. 83–91.

L: K. Bezděk – R. Khel – F. Pospíšil, Bibliografie prací V. D. 1928–1965, in: ČNM 135, 1966, s. 71–76; J. Hořejší, Bibliografie prací V. D. 1966–1986, in: Umění 34, 1986, s. 358–359; Z. Drobná, Šedesát let V. D., in: ČNM 135, 1966, s. 1–4; H. Johnová, Jubileum PhDr. V. D., DrSc., in: tamtéž, 155, 1986, s. 100–101; J. Kropáček, Životní jubileum V. D., in: Umění 34, 1986, s. 356–358; J. Čechura, Sto let od narození V. D., in: ČNM, řada historická 175, 2006, č. 1–2, s. 1–2; A. Šubrtová, Pár vzpomínek na velkého ředitele, in: tamtéž, s. 3–4; NEČVU 1, s. 133–134; SČSVU 2, s. 40; Tomeš 1, s. 231.

P: Archiv NM Praha, osobní fond V. D.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jarmila Štogrová

Vladimír Denkstein (vlevo) s bratrem Zdislavem, 1920