DEVÁTÝ Antonín 1903–1984
| Antonín DEVÁTÝ | |
| Datum narození | 12. 6. 1903 |
|---|---|
| Místo narození | Skuteč |
| Datum úmrtí | 25. 5. 1984 |
| Místo úmrtí | Plzeň |
| Povolání |
Hudební skladatel Hudební interpret |
| Významnost | C |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 187–188. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/45419 |
DEVÁTÝ, Antonín, * 12. 6. 1903 Skuteč, † 25. 5. 1984 Plzeň, dirigent, hudební skladatel
V dětství navštěvoval houslovou třídu hudební školy spolku Žerotín v Olomouci. 1920–26 studoval na pražské konzervatoři varhany (prof. Bedřich Wiedermann), dirigování (Pavel Dědeček a Václav Talich) a kompozici (Jaroslav Křička). 1926–35 působil jako houslista v pražských orchestrech (i tanečních), 1929–31 v Německu a Švýcarsku. 1936 byl přijat jako houslista a tympanista do nedlouho předtím založeného pražského orchestru FOK, který pracoval především pro film; vypomáhal tam také jako dirigent salonní hudby. 1938 se stal dirigentem rozhlasového orchestru v Ostravě. Studio bylo těžce poškozeno 30. 4. 1945 a D. odešel do Brna. Do září 1951 vedl Symfonický orchestr brněnského rozhlasu (spolu s ním Břetislav Bakala a Jan Plichta) a Malý brněnský rozhlasový orchestr (spolu s ním Jan Křenovský a Jan Plichta). Po reorganizaci brněnského hudebního vysílání nastoupil jako šéf rozhlasového orchestru v Plzni (od 1958 byl druhým dirigentem Josef Blacký). Po penzionování 1963 se 1964–67 připojil k iniciativě plzeňských hudebníků. Stal se dirigentem a spoluzakladatelem Plzeňského orchestrálního sdružení, které se pod jeho zkušeným vedením dostalo na velmi dobrou úroveň. 1965–70 vyučoval dirigování na plzeňské konzervatoři. Věnoval se též kompozici. Jeho dcerou je herečka a spisovatelka Ivanka D. (* 27. 11. 1935 Praha).
Těžištěm uměleckého působení D. bylo jeho dirigentské období v plzeňském rozhlase (založen 1946). Zahájil ho 1951 v nové budově, již uzpůsobené k nahrávání (na rozdíl od dřívějších živých vysílání). Založil veřejné abonentní cykly a rozšířil okruh působení orchestru i do jiných měst západních a jižních Čech. Jako sólisté vystoupili s orchestrem četní vynikající domácí a zahraniční umělci. D. se přičinil o unikátnost plzeňského rozhlasového archivu, který uchovává i jinde nenahrané skladby z méně známého repertoáru, například z tvorby malých českých mistrů. Po celou svou kariéru inklinoval D. k lehčím hudebním žánrům a také nahrál mnoho zábavné spotřební hudby. Věnoval se i hudebním úpravám písní, sestavil z nich několik tematických směsí: Moravským krajem, Pod našimi okny, Hej, Slované, Zdař bůh ad., komponoval komorní skladby pro menší orchestr (tzv. estrádní hudba), klavírní skladby, kantátu Zemi milované aj.
Jitka Ludvová
Dílo
Taktovací technika. Stručný výklad…, 1969.
Literatura
- nekrolog in: Hudební rozhledy 37, 1984, s. 377
- Českoslovenští koncertní umělci a komorní soubory, 1984, s. 302
- V. Bokůvková, A. D., český dirigent, skladatel a hudební pedagog, 1998 (skriptum)
- HS 1, s. 233 (kde soupis skladeb)
- Pazdírek 1, s. 187
- Tomeš 1, s. 232.
Prameny
- NK Praha, hudební oddělení, notový materiál
- Český rozhlas Plzeň, studiové nahrávky.
Reference