DIENTZENHOFER Wolfgang 1648–1706
| Wolfgang DIENTZENHOFER | |
| |
| Datum narození | 16. 3. 1648 |
|---|---|
| Místo narození | Ober-Ullpoint (č. o. Bad Feilnbach u Rosenheimu, Německo) |
| Datum úmrtí | 18. 5. 1706 |
| Místo úmrtí | Amberg (Německo) |
| Povolání | Architekt |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 205–206. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/136886 |
DIENTZENHOFER, Wolfgang, * 16. 3. 1648 Ober-Ullpoint (č. o. Bad Feilnbach u Rosenheimu, Německo), † 18. 5. 1706 Amberg (Německo), stavitel
Byl bratrem Kryštofa D. (1655–1722) a strýcem Kiliána Ignáce D. (1689–1751). Doklady o tom, že by získal měšťanské právo v Praze chybí, známo je pouze, že 1679 získal potvrzení o manželském původu, které potřeboval, aby se jako měšťan usadil v Hostinném. Tam vedl ve funkci stavbyvedoucího či políra stavbu františkánského kláštera, kterou navrhl stavitel Martin Reiner. Když Reiner během přestavby zemřel, získal D. titul stavitele. Dochovaná smlouva z 11. 3. 1681 ukázala, že koncepci stěží mohl změnit, protože se zavázal dokončit dílo přesně podle Reinerových plánů. Do ne zcela hotové novostavby františkánského konventu v Hostinném se nastěhovali řeholníci 1684. Výstavba posledního křídla se zdržela o rok, 1687 byly veškeré práce dokončeny. Je docela možné, že se D. během výstavby podílel na okolních stavbách. 1683–88 byla datována kaple Anděla strážce v Jílovém u Držkova (poblíž Železného Brodu), jejíž půdorys, vycházející z bavorské typologie, by mohl být Wolfgangovým návrhem.
Nejasné zůstává, zda se D. opět načas vrátil do Prahy, ale již od 1688 pracoval jako zednický mistr v Ambergu, kam přišel nepochybně na pozvání staršího bratra Georga. Nejpozději v červnu 1695 tam také získal měšťanství. V Německu se posléze široce uplatnil, byl doložen při stavbě benediktinských kostelů i klášterních budov v Michelfeldu, Weisenhohe ve Francích a Ensdorfu u Ambergu, při premonstrátském klášterním kostele ve Speinshartu v Horní Falci, dále při kostele a klášteru salesiánek a klášteru paulánů v Ambergu, jimž snad projektoval i klášterní kostel. Přestavěl kostel karmelitánů ve Straubingu a zřejmě i mariánské poutní kostely nad Ambergem a ve Frauenbündlu u Straubingu, zhotovil plány a rozpočty pro farní kostel v Illschwangu a filiální kostel v Ebermannsdorfu (oba poblíž Ambergu), postavil renthaus v Ambergu, kde si vybudoval i svůj vlastní dům.
Pavel Vlček
Literatura
- Thieme – Becker 9, s. 240
- A. H. Gürth, Über W. D., in: Verhandlungen des Historischen Vereins für Oberpfalz und Regensburg 99, 1958, s. 5n.
- V. Kotrba, Neue Beiträge zur Geschichte der D., in: Umění 21, 1973, s. 161–190 (176–180)
- H. Zimmer, Die D., Rosenheim 1976, s. 41 M. Vilímková, Stavitelé paláců a chrámů, 1986, s. 17, 20
- P. Vlček, D. skicář a česká architektura 1640–70, in: Umění 37, 1989, s. 473–497
- M. Vilímková – J. Brucker, D.: Eine bayerische Baumeisterfamilie in der Barockzeit, Rosenheim 1989, 17–24
- Die D. Barocke Baukunst in Bayern und Böhmen (katalog výstavy), Rosenheim 1991, s. 152–166
- P. Vlček – E. Havlová, Praha 1610–1700, 1998, s. 240
- M. Horyna – J. Kučera, Dientzenhoferové, 1998, s. 33–46
- Saur 27, s. 258–259
- Architekti, s. 141.
Reference
