DIENZENHOFER Václav 1750–1805
| Václav DIENZENHOFER | |
 | |
| Datum narození | 25. 1. 1750 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Datum úmrtí | 25. 8. 1805 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
Právník Historik |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 206. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/45448 |
DIENZENHOFER, Václav (též DINZENHOFER, DIENTZENHOFER, Wenzel), * 25. 1. 1750 Praha, † 25. 8. 1805 Praha, právník, historik
Syn stavitele Kiliána Ignáce D. (1689–1751). V patnácti letech vstoupil k jezuitům, studoval v Olomouci a Praze, dva roky vyučoval latinskou gramatiku v Jihlavě. Po zrušení řádu (1773), inspirován osvícenstvím, se začal věnovat právům, 1777 byl v Olomouci promován doktorem filozofie a o dva roky později ve Vídni doktorem práv. 1780 se stal profesorem státního, lenního a soukromého práva na univerzitě v Innsbrucku, odkud byl po přeměně univerzity na lyceum 1782 přeložen jako nástupce Josefa Antonína Rieggera na stolici státního, lenního práva a říšských dějin na Karlo-Ferdinandovu univerzitu do Prahy. 1801/02 zastupoval právnickou fakultu v nejvyšším zemském školském úřadu, tzv. školském konsesu (komise, založené 1791, v níž zasedali rektor, děkani fakult a další státem jmenované osoby, které rozhodovaly o obsahu studia). D. byl 1796 jmenován také radou pražské arcibiskupské konzistoře. Publikoval několik právních studií, svou nejznámější práci však věnoval na sklonku života genealogii.
Marie Makariusová
Dílo
Dissertatio de decimis, Wien 1779; Begriffe fürs Volk von der bürgerlichen Freiheit und Gleichheit, 1793; Acht und zwanzig genealogische Tafeln der böhmischen Fürsten, Herzoge und Könige, durch Anmerckungen erläutert…, 1805.
Literatura
- Wurzbach 3, s. 308 (kde soupis díla a literatury)
- ADB 5, s. 246
- BL 1, s. 248
- RSN 2, s. 187
- OSN 7, s. 561
- J. Klabouch, Osvícenské právní nauky v českých zemích, 1958, zvl. s. 233 a rejstřík
- DUK 2, zvl. s. 147–148 a rejstřík.
Reference