DLABAČ Zdeněk 1889–1956
Zdeněk DLABAČ | |
Narození | 15. 5. 1889 |
---|---|
Místo narození | Mladá Vožice |
Úmrtí | 2. 10. 1956 |
Místo úmrtí | Bratislava (Slovensko) |
Povolání |
Bánský odborník nebo energetik Strojař nebo elektrotechnik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 243-244 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/45526 |
DLABAČ, Zdeněk, * 15. 5. 1889 Mladá Vožice, † 2. 10. 1956 Bratislava (Slovensko), strojírenský odborník, energetik, pedagog
Studoval na reálném gymnáziu v Kladně, kde 1907 maturoval, 1907–11 strojní inženýrství na ČVŠT v Praze (1911 ing.). Na škole zůstal 1912/13 jako asistent a získal titul Dr. techn. (1913). Potom byl krátký čas zaměstnán jako konstruktér ve firmě J. Kohout v Praze. 1913–18 sloužil v rakousko-uherské armádě. Po skončení první světové války 1919–20 pracoval jako konstruktér ve firmě Podhájský, 1920–32 vedoucí referent ve Škodových závodech v Plzni a v Praze, 1933 poradce firmy ESSO v Kolíně, 1934–37 hlavní inženýr První brněnské strojírny v Brně. 1937–46 zastával funkci vedoucího inženýra ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Praze a Bratislavě. Od 1946 působil už jen na Slovensku: 1946–47 jako vedoucí plánovacího odboru oblastního ředitelství Celulózových a papírenských závodů, 1947–52 přednosta projekce oblastního ředitelství Energetických závodů, 1952–55 podnikového ředitelství Energotrustu v Bratislavě. 1952–56 současně externě přednášel na Strojnické fakultě Slovenské vysoké školy technické, byl 1955 jmenován profesorem a 1955–56 vykonával funkci zástupce profesora pro obor projektování tepelných centrál na katedře parních strojů. Jako specialista v oboru tepelné energetiky vypracoval několik projektů tepelných elektráren, především na východním Slovensku. Byl autorem tří patentových vynálezů.
L: ESL 1, s. 526; SBS 1, s. 476–477; BLS 2, s. 263; Encyclopaedia Beliana 3, Bratislava 2003, s. 432; Profesori STU 1937–2007, Bratislava 2007, s. 48.
Ľudmila Ďuranová