DOBROVOLNÝ Filip 1880–1930

	Filip DOBROVOLNÝ
Datum narození	9. 4. 1880
Místo narození	Borová (nyní Havlíčkova Borová) u Přibyslavi
Datum úmrtí	16. 9. 1930
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Redaktor nebo žurnalista‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 260–261. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/68957

DOBROVOLNÝ, Filip, * 9. 4. 1880 Borová (nyní Havlíčkova Borová) u Přibyslavi, † 16. 9. 1930 Praha, novinář, politik

V 11 letech začal pracovat jako textilní dělník v Sahánkově textilce v rodišti. Od mládí byl činný v sociálně demokratické straně a v odborech, psal i do stranického tisku. Od 1908 působil jako redaktor sociálně demokratického týdeníku Slovácko v Hodoníně, 1908–13 řídil prostějovský obdeník Hlas lidu. Poté pracoval v tiskovém výboru strany v Praze a redigoval týdeník Zář. Po vypuknutí první světové války vedl sociálně demokratickou Týdenní kroniku válečnou. Od 1919 se podílel na formování marxistické levice v sociální demokracii, 1921 se stal členem KSČ. Od jara 1921 byl v redakci Rudého práva jako jeho faktický šéfredaktor; oficiálně se jím stal až po slučovacím sjezdu KSČ v listopadu a ve funkci vytrval do 1928. Pod jeho vedením zvětšil deník formát a zlepšil grafickou úpravu. Současně s působením v Rudém právu D. redigoval komunistický politický týdeník Kronika. Od 1925 byl členem ÚV KSČ, 1927–29 členem politbyra ÚV KSČ, 1924–28 kandidátem exekutivy Komunistické internacionály a členem exekutivy Rolnické internacionály. V období před 5. sjezdem KSČ patřil D. ke konzervativnější skupině ve straně (okolo B. Jílka a V. Bolena). Přestože se hlásil k levici a myšlence bolševizace strany, nebyl na sjezdu 1929 opět zvolen do ÚV a šéfredaktorem Rudého práva se stal J. Guttmann. 1929 byl D. kooptován do ÚV, jmenován vedoucím zemědělského oddělení ÚV a v listopadu 1929 zvolen senátorem za KSČ. Až do smrti vydával Kroniku.

V Praze nesla 1948–74 jeho jméno dnes zaniklá ulička v Karlíně. Jedním ze synů byl sochař Viktor D. (1909–1987).

Dílo

Koho volit, abychom se nezklamali?, 1925; Příčina bídy a jak z ní vyjít?: Poučení o příčinách bídy, kapitalistické stabilisaci, racionalisaci, buržoasní vládě, blahovolné oposici, politických čachrech, fašismu, politice socialistických stran, vládních plánech, jednotné frontě, dělnické vládě a východisku z bídy, 1926; František Krupička a politické aktuality: Politika – Zákulisí – Satira – Humor – i Pravda, 1929.

Literatura

ČBS, s. 112
Tomeš 1, s. 241–242
V. Dolejší, 40 let Rudého práva, 1960, s. 194–196
týž, Noviny a novináři, 1963, s. 54
kol., Naše Rudé právo, 1980, s. 247–250
MČE 2, s. 146
Členská matrika Syndikátu čs. novinářů, in: Věstník čs. novinářů 4, 1930, č. 1–2, s. 5
Novinářský hřbitov, in: tamtéž, č. 9–10, s. 206
M. Vltavský, Bil se za všechny proletáře, in: Novinář 32, 1980, č. 3, s. 6
J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 499
M. Lašťovka – V. Ledvinka a kol., Pražský uličník 2, 1997, s. 485.

Prameny

NA Praha, fond ASYN, členská evidence Syndikátu čs. novinářů, členská přihláška do Syndikátu denního tisku čs. ze dne 1. 11. 1920, do Syndikátu čs. novinářů z 10. 7. 1926 a z 22. 10. 1928. Jitka Kryšpínová

Reference