DODERER Richard Gottlieb Wilhelm 1876–1955

	Richard Gottlieb Wilhelm DODERER
Datum narození	28. 10. 1876
Místo narození	Vídeň (Rakousko)
Datum úmrtí	24. 5. 1955
Místo úmrtí	Weißenbach am Attersee (Rakousko)
Povolání	Hutník nebo metalurg‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 271–272. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/45607

DODERER, Richard Gottlieb Wilhelm, * 28. 10. 1876 Vídeň (Rakousko), † 24. 5. 1955 Weißenbach am Attersee (Rakousko), průmyslník

Pocházel z významné a do první světové války i velmi zámožné rodiny rakouského architekta, profesora vídeňské techniky Carla Wilhelma Christiana D. (1825–1900). Rodina byla 1877 nobilitována. D. byl bratrem stavebního podnikatele Wilhelma Carla a strýcem známého rakouského spisovatele Heimito D. (1896–1966).

Po studiu strojírenství na vídeňské technice krátce pracoval u firmy Prager Eisenindustrie AG, odtud přešel do kladenské Poldiny hutě, kde díky svému technickému i organizačnímu nadání rychle postoupil do vedoucích funkcí. Od přelomu století podnik vyráběl speciální ušlechtilé oceli pro vagonové a lokomotivní nápravy, později pro automobilový a letecký průmysl. Poldovka se stala v tomto odvětví prvním podnikem v Rakousku-Uhersku, který se na produkci těchto materiálů specializoval. 1916 v době války se zvýšila poptávka po oceli, proto bylo rozhodnuto postavit pobočku v Chomutově. D. byl pověřen jejím vybudováním a zprovozněním. Železárna zahájila provoz 1920 a D. ji následujících deset let vedl. Poté se stal ředitelem železáren rotavsko-nejdeckých se sídlem v Rotavě. Zmíněný podnik spolu s brněnskou Berg- und Hüttenwerks-Gesellschaft založil 1928 Válcovny plechu, a. s. Karlova huť ve Frýdku (Blechwalzwerke AG Karlshütte) a D. byl opět pověřen vedením tohoto rozsáhlého podniku. Následující období patřilo k vrcholům jeho profesní kariéry, protože válcovny se řadily ke svého druhu největším a nejmodernějším evropským výrobcům. Následky světové hospodářské krize však 1931 těžce poznamenaly i toto průmyslové odvětví. Uzavřely se provozy v Rotavě a Nejdku (omezila se však i výroba v Karlově huti), kde bylo propuštěno na 3 000 zaměstnanců a region čelil nejen obrovské nezaměstnanosti, ale i ostrým sociálním nepokojům.

Od mládí D. spolupracoval také s německou automobilkou Daimler-Benz při zavádění nových ušlechtilých ocelí pro výrobu karoserií. Zkušenosti využil později jako přednosta úřadu pro zkoušení materiálů na pražské německé technice. V období první Československé republiky byl zvolen členem představenstva Konfederace československých zaměstnavatelských organizací (Konföderation Tschechoslovakischer Arbeitsgeberorganisationen), členem prezidia Německého svazu průmyslu v Československu (Deutscher Hauptverband der Industrie in der Tschechoslowakei) a zastával další významné funkce v Ústředním svazu československých průmyslníků.

Byl ženatý s Berthou, roz. Michelovou, s níž měl tři syny a dceru. Po válce rodina žila v Horním Rakousku, kde D. i zemřel.

Marie Makariusová

Dílo

Industrie und Politik, in: Mitteilungen des Deutschen Hauptverbandes der Industrie 2, 1921, s. 343–347.

Literatura

NDB 4, s. 9
Genealogisches Handbuch des Adels 7, Limburg a. d. Lahn 1965, s. 736
R. D., Ingenieur und Werksdirektor in Komotau, Leiter der Bezirksgruppe Komotau des DHI, in: Mitteilungen des Deutschen Hauptverbandes der Industrie 3, 1922, s. 205
Geschichte und Entfaltung der tschechoslowakischen Eisenindustrie, in: Montanische Rundschau (Wien) 18, 1926, č. 2, s. 44–47
Ch. Boyer, Nationale Kontrahenten oder Partner? Studien zu den Beziehungen zwischen Tschechen und Deutschen in der Wirtschaft der ČSR (1918–1938), München 1999, s. 45, 404, 422.

Reference