DOHNAL Theodor Josef 1873–1935

Z Biografický slovník českých zemí
Theodor Josef DOHNAL
Narození 22. 2. 1873
Místo narození Opava
Úmrtí 10. 8. 1935
Místo úmrtí Mariánské Lázně
Povolání Veterinář‎
Citace Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 274-275
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/45618

DOHNAL, Theodor Josef, * 22. 2. 1873 Opava, † 10. 8. 1935 Mariánské Lázně, veterinář, pedagog, odborný spisovatel

Pocházel z rodiny krejčího. Po maturitě na matičním gymnáziu (1892) absolvoval 1897 ve Vídni veterinární medicínu, 1912 byl promován MVDr. Po jednoroční vojenské službě u dragounského pluku ve Vídni a po krátké praxi v Opavě odešel 1898 do Mladé Vožice na místo městského a okresního zvěrolékaře. Ve Vídni 1899 složil fyzikátní zkoušku pro veřejnou zdravotní službu u politických úřadů a směl vyšetřovat potraviny. 1901–03 hospitoval na zemském hospodářském ústavu v Táboře, kde byl 1904 ustanoven honorovaným docentem anatomie a fyziologie domácích zvířat a zvěrolékařství, 1914 mimořádným a 1919 řádným profesorem, byl i členem komise pro třetí státní zvěrolékařskou zkoušku. 1901–19 v Táboře pracoval i jako městský a okresní zvěrolékař. Během první světové války byl čtyři roky na frontě v Haliči a Itálii. 1919 přednášel v prozatímních zvěrolékařských kursech při filozofické fakultě v Praze a zkoušel porodnictví domácích zvířat. V říjnu 1919 byl jmenován řádným profesorem anatomie a fyziologie hospodářských zvířat a zvěrolékařství (prvním u nás z řad praktických zvěrolékařů) na hospodářském odboru nově založené VŠZ v Brně, kde vybudoval a vedl Ústav anatomie, fyziologie a zvěrolékařství. Od 1921/22 přednášel i patologii lovné zvěře na lesnickém odboru, byl zvolen rektorem (1929/30) a dvakrát děkanem odboru hospodářského (1923/24, 1931/32). Od 1922 zasedal ve zkušební komisi pro učitelství na středních zemědělských a lesnických školách. Ve vědecké práci se zabýval vznikem inkarcerace střeva při široké kýlní brance, implantací kostních zlomků pomocí omenta, topografií mozkových center u koně a u skotu. Věnoval se tuberkulóze u hospodářských zvířat, nakažlivému zánětu pochvy, zubním kořenovým cystám u koní či hojení šikmých zlomenin. Udržoval osobní a vědecký kontakt s nejvýznamnějším představitelem německé fyziologie v Československu prof. Arminem Tschermak-Seyseneggem. Publikoval v odborných časopisech (např. Kodym, České hospodářské zvířectvo, Sborník VŠZ v Brně a Sborník ČAZ). Jeho učebnice Anatomie a physiologie domácích zvířat (1920) byla první česky psanou učební pomůckou zemědělského i veterinárního studia. Práce Motorická centra u skotu zůstala v rukopise. Přispěl k vytváření českého anatomického a fyziologického názvosloví, organizoval výstavy hospodářských zvířat, přednášel chovatelům zvířat, psal do odborných a denních listů. Byl zvolen řádným členem ČAZ. Zemřel náhle během lázeňského léčení.

D: Experimenteller Beitrag zur Lehre über die Inkarceration bei weiter Bruchpforte. Dissertation zur Erlangung des Doktorates der Veterinärmedizin, Stuttgart 1913; Tuberkulosa domácího zvířectva, 1916; Anatomie a physiologie domácích zvířat 1–5 (1. Histologie, 2. Osteologie. Syndesmologie. Chondrologie. Arthrologie. Myologie, 3. Splanchnologie. Angiologie. Neurologie. Nauka o smyslových ústrojích a zevnější kůži, 4. Fysiologie I., 5. Fysiologie II.), 1920; Zvěrolékařství 1. Nemoci a podkovářství. Dle přednášek prof. Dra. D., 1923; Implantace volných fragmentů kostních pomocí omenta u psů, in: Sborník VŠZ v Brně, hospodářský odbor 3, 1924, s. 1–18; Slavnostní instalace rektora Vysoké školy zemědělské v Brně, zvoleného na studijní rok 1929/30, jež se konala 23. listopadu 1929, 1929 (O vlivu okolí na utváření se tkání v těle živočišném. Přednáška nastupujícího rektora prof. Dra T. D.); Dráždění kůry mozkové u koně, in: Sborník ČAZ 2, 1927, č. 1, s. 27–39; Hojení šikmých, komplikovaných fraktur kostních, zbavených periostu a dřeně kostní za pomoci transplantovaného omenta, in: Sborník ČAZ 5, 1930, č. 2, s. 199–213.

L: MSN 2, s. 316; Společenský almanach Velkého Brna, 1933, s. 9; J. Kříženecký, K šedesátým narozeninám prof. Dr. T. D., in: VČAZ 9, 1933, s. 179; B. Vláčil, Za profesorem MVDr. T. D., in: tamtéž 11, 1935, s. 629; J. Taufer, Život a dílo zesnulého prof. MVDr. T. D., in: tamtéž, s. 747–748; J. Nejezchleba, 35 let od smrti prof. MVDr. T. D., in: Věstník Společnosti veterinárních lékařů, 1970, č. 4, s. 44–54; L. Skala, Naši předchůdci. Biografický slovník českého zemědělství a venkova 1, 1993, s. 80; R. Böhm, Výročí anatoma, in: Veterinářství 48, 1998, č. 2, s. 85; J. Rozman, T. D., in: Zemědělská škola 68, 2005–06, č. 9, s. 24–25; MVDr. T. D. Encyklopedie dějin města Brna (http://brno.cz).

P: ZA Opava, rodná matrika římskokatolické fary Opava – Sv. Duch, Tom. X, 1873–1882, fol. 15.

Jiří Šindlář, Gustav Novotný