DOHNAL Theodor Josef 1873–1935

	Theodor Josef DOHNAL
	;
Datum narození	22. 2. 1873
Místo narození	Opava
Datum úmrtí	10. 8. 1935
Místo úmrtí	Mariánské Lázně
Povolání	Veterinář‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 274–275. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/45618

DOHNAL, Theodor Josef, * 22. 2. 1873 Opava, † 10. 8. 1935 Mariánské Lázně, veterinář, pedagog, odborný spisovatel

Pocházel z rodiny krejčího. Po maturitě na matičním gymnáziu (1892) absolvoval 1897 ve Vídni veterinární medicínu, 1912 byl promován MVDr. Po jednoroční vojenské službě u dragounského pluku ve Vídni a po krátké praxi v Opavě odešel 1898 do Mladé Vožice na místo městského a okresního zvěrolékaře. Ve Vídni 1899 složil fyzikátní zkoušku pro veřejnou zdravotní službu u politických úřadů a směl vyšetřovat potraviny. 1901–03 hospitoval na zemském hospodářském ústavu v Táboře, kde byl 1904 ustanoven honorovaným docentem anatomie a fyziologie domácích zvířat a zvěrolékařství, 1914 mimořádným a 1919 řádným profesorem, byl i členem komise pro třetí státní zvěrolékařskou zkoušku. 1901–19 v Táboře pracoval i jako městský a okresní zvěrolékař. Během první světové války byl čtyři roky na frontě v Haliči a Itálii. 1919 přednášel v prozatímních zvěrolékařských kursech při filozofické fakultě v Praze a zkoušel porodnictví domácích zvířat. V říjnu 1919 byl jmenován řádným profesorem anatomie a fyziologie hospodářských zvířat a zvěrolékařství (prvním u nás z řad praktických zvěrolékařů) na hospodářském odboru nově založené VŠZ v Brně, kde vybudoval a vedl Ústav anatomie, fyziologie a zvěrolékařství. Od 1921/22 přednášel i patologii lovné zvěře na lesnickém odboru, byl zvolen rektorem (1929/30) a dvakrát děkanem odboru hospodářského (1923/24, 1931/32). Od 1922 zasedal ve zkušební komisi pro učitelství na středních zemědělských a lesnických školách. Ve vědecké práci se zabýval vznikem inkarcerace střeva při široké kýlní brance, implantací kostních zlomků pomocí omenta, topografií mozkových center u koně a u skotu. Věnoval se tuberkulóze u hospodářských zvířat, nakažlivému zánětu pochvy, zubním kořenovým cystám u koní či hojení šikmých zlomenin. Udržoval osobní a vědecký kontakt s nejvýznamnějším představitelem německé fyziologie v Československu prof. Arminem Tschermak-Seyseneggem. Publikoval v odborných časopisech (např. Kodym, České hospodářské zvířectvo, Sborník VŠZ v Brně a Sborník ČAZ). Jeho učebnice Anatomie a physiologie domácích zvířat (1920) byla první česky psanou učební pomůckou zemědělského i veterinárního studia. Práce Motorická centra u skotu zůstala v rukopise. Přispěl k vytváření českého anatomického a fyziologického názvosloví, organizoval výstavy hospodářských zvířat, přednášel chovatelům zvířat, psal do odborných a denních listů. Byl zvolen řádným členem ČAZ. Zemřel náhle během lázeňského léčení.

Jiří Šindlář, Gustav Novotný

Dílo

Experimenteller Beitrag zur Lehre über die Inkarceration bei weiter Bruchpforte. Dissertation zur Erlangung des Doktorates der Veterinärmedizin, Stuttgart 1913; Tuberkulosa domácího zvířectva, 1916; Anatomie a physiologie domácích zvířat 1–5 (1. Histologie, 2. Osteologie. Syndesmologie. Chondrologie. Arthrologie. Myologie, 3. Splanchnologie. Angiologie. Neurologie. Nauka o smyslových ústrojích a zevnější kůži, 4. Fysiologie I., 5. Fysiologie II.), 1920; Zvěrolékařství 1. Nemoci a podkovářství. Dle přednášek prof. Dra. D., 1923; Implantace volných fragmentů kostních pomocí omenta u psů, in: Sborník VŠZ v Brně, hospodářský odbor 3, 1924, s. 1–18; Slavnostní instalace rektora Vysoké školy zemědělské v Brně, zvoleného na studijní rok 1929/30, jež se konala 23. listopadu 1929, 1929 (O vlivu okolí na utváření se tkání v těle živočišném. Přednáška nastupujícího rektora prof. Dra T. D.); Dráždění kůry mozkové u koně, in: Sborník ČAZ 2, 1927, č. 1, s. 27–39; Hojení šikmých, komplikovaných fraktur kostních, zbavených periostu a dřeně kostní za pomoci transplantovaného omenta, in: Sborník ČAZ 5, 1930, č. 2, s. 199–213.

Literatura

MSN 2, s. 316
Společenský almanach Velkého Brna, 1933, s. 9
J. Kříženecký, K šedesátým narozeninám prof. Dr. T. D., in: VČAZ 9, 1933, s. 179
B. Vláčil, Za profesorem MVDr. T. D., in: tamtéž 11, 1935, s. 629 J. Taufer, Život a dílo zesnulého prof. MVDr. T. D., in: tamtéž, s. 747–748 J. Nejezchleba, 35 let od smrti prof. MVDr. T. D., in: Věstník Společnosti veterinárních lékařů, 1970, č. 4, s. 44–54
L. Skala, Naši předchůdci. Biografický slovník českého zemědělství a venkova 1, 1993, s. 80
R. Böhm, Výročí anatoma, in: Veterinářství 48, 1998, č. 2, s. 85
J. Rozman, T. D., in: Zemědělská škola 68, 2005–06, č. 9, s. 24–25
MVDr. T. D. Encyklopedie dějin města Brna (http://brno.cz).

Prameny

ZA Opava, rodná matrika římskokatolické fary Opava – Sv. Duch, Tom. X, 1873–1882, fol. 15.

Reference